Jak předseda vlády hodnotí kampaň? Před prvním kolem podle něj probíhala v rámci pravidel a do jisté míry slušně. To, co se děje mezi oběma koly, ovšem všechny občany musí zneklidňovat. „Jeden z kandidátů začal používat nejen lži, nepravdy, strašení lidí, ale přiklání se i k rétorice a argumentům, které předkládají krajní politické síly, což pokládám za nebezpečné. Nejde jen o škody na české politické kultuře, ale už jsou i v zahraničí,“ řekl.
Za poslední dny měl řadu dotazů, zda Česká republika bude opravdu plnit svoje závazky vyplývající z mezinárodních smluv. „To se skutečně nikdy nemělo stát,“ zdůraznil. Vysvětlil, že když někdo detailně sleduje českou politiku, ví, že Andrej Babiš „něco řekne ráno, něco večer, občas neví, co říká, takže to neberou tak vážně“, ale v zahraničí jej lidé sledují jakožto bývalého premiéra a kandidáta na prezidenta a jeho slova berou vážně. „Pokud od něj slyší výroky toho typu, jaké pronesl ohledně závazků ke spojencům v NATO, berou to vážně a ptají se, co se to u nás děje,“ popsal své čerstvé zkušenosti.
Fialy se prý na to neptají jenom politici, ale při návštěvě v Berlíně to znepokojilo i představitele největších německých a světových firem. „To jsou věci, které ohrožují dobré jméno České republiky, jež máme po předsednictví i na základě jasného postoje k Ukrajině.“
Moderátorka připomněla, že Andrej Babiš uznal, že jeho výrok pronesený v debatě byl „nešťastný“ a obvolal polského premiéra i státníky pobaltských zemí, kterým svou chybu vysvětlil. Za expremiérova slova se polskému prezidentovi Dudovi omluvil i jeho český protějšek Miloš Zeman.
S milostmi by se mělo šetřit
K výlučným prezidentským pravomocím patří udělování milostí. Je to kompetence, která vždy vzbuzovala ohlas. V některých případech kladný, jindy záporný. Měla by být tato takřka monarchistická tradice zachována?
„Je to skutečně pozůstatek z monarchistických časů, cosi zvláštního. A právě proto by se s tím mělo velmi šetřit. Když prezident použije institut milosti, vždy by měl být schopen dobře to veřejnosti vysvětlit, aby nevznikaly pochybnosti a pocit, že se někomu nadržuje a že neplatí stejná pravidla pro všechny. Že má-li někdo přístup k prezidentovi, může se dočkat milosti, zatímco obyčejný občan ne. Neznám detaily těch případů. Avšak kdyby Miloš Zeman důsledně dodržoval to, co řekl na začátku, tedy že s milostmi bude šetřit a bude je udělovat jen z humánních, například zdravotních důvodů, všichni by to dobře chápali,“ pravil premiér.
Premiér Petr Fiala o prezidentských milostech:
Další otázka směřovala k poslednímu aktu milosrdenství ze Zemanova pera, kdy odpustil část podmínky Janě Nečasové Nagyové. Je to citlivá věc zvláště pro ODS. „Nevím, jestli pro ODS,“ reagoval Fiala a pokračoval: „Ale vidím reakce, které to vyvolalo ve společnosti. Nebudu to detailněji komentovat. Předně proto, že se snažím o dialog s prezidentem republiky i za cenu nějakých nákladů, které to nese. Miloš Zeman se mnou nikdy o této milosti nemluvil, takže neznám jeho motivace. Nevím, zda tam nejsou nějaké zdravotní nebo jiné záležitosti, které k tomu pana prezidenta vedly,“ řekl Fiala.
Moderátorka podotkla, že o zdravotních důvodech Zeman nemluvil, Hrad argumentoval délkou procesu a vzorným chováním Nečasové. „Je to zkrátka druhá z milostí, po panu Balákovi, která vyvolává ve veřejnosti řadu otázek a myslím, že i nesouhlas. Je to ovšem výlučná prezidentova pravomoc a já ani o jedné z nich nebyl informován. Musí si je obhájit on sám,“ zdůraznil.
Abolice udělena nebyla
Moderátorka reagovala otázkou, zda Zeman skutečně premiéra požádal o podpis pod abolici (příkaz, aby se trestní stíhání nezahajovalo, a pokud již zahájeno bylo, aby bylo zastaveno) pro jeho blízké spolupracovníky v kauze skartace dokumentů ohledně Vrbětic a úniku informací z BIS na Hrad. Fiala to dosud odmítl komentovat. Může se vyjádřit jasně? „Ctím pravidla a zákony. Obecně řečeno, žádost o abolici může přijít v důvěrném režimu, který neumožňuje veřejný komentář, a já z různých důvodů tu věc nebudu komentovat. Důležité je, že veřejnost má jasno v nejpodstatnější věci. Žádná abolice udělena nebyla a nebyla kontrasignována předsedou vlády nebo jím pověřeným ministrem.“
Je spravedlnost spravedlivá?
Tím se debata stočila k podstatné věci, jíž je vnímání spravedlnosti. Platí v Česku právo na rychlý soudní proces? „Je pravda, že řada případů, které mají mediální pozornost, se táhne opravdu dlouho. Znám argumenty státních zástupců a soudců, proč to u složitých kauz takto probíhá, co řízení zdržuje. Obecně si myslím, že pro pocit spravedlnosti to dobré není. Jinak ale platí, že délka soudního řízení je v České republice v porovnání s ostatními evropskými zeměmi spíš kratší. Bohužel jsou tu případy, kdy se lidé nedočkají rozhodnutí ne léta, ale několik desítek let. To nepochybně nepřispívá k pocitu spravedlnosti,“ míní předseda vlády.
Co všechno už zaznělo v unikátních debatách Deníku s premiérem Petrem Fialou? Články a videa najdete pohromadě ZDE
Takže co s tím? „Na to není jednoduchý recept, protože soudní moc je nezávislá a důležitější než to, aby verdikt padl rychle, je, aby nebyl nespravedlivý. Ve veřejně sledovaných případech se to naneštěstí vleče strašně dlouho. A to má dopad na politický a společenský život. Všichni jsme sledovali kauzu Čapí hnízdo nebo teď se hovoří o milosti pro Janu Nečasovou Nagyovou a tam si uvědomme, že události, od nichž se odvíjejí dosud běžící soudní řízení, se odehrály před deseti lety. To všechno dohromady nevytváří dobrý dojem,“ přiznal premiér.
Zároveň nabídl statistické údaje, jež říkají, že průměrná délka civilních řízení u okresních soudů klesla v roce 2021 o deset dnů z 281 na 271. V roce 2014 to bylo nejdéle 428 dnů. Takže dochází ke zrychlování a trend je pozitivní.
Přeplněná vězení
Premiér poukázal i na další bolavá místa, konkrétně přeplněné věznice. „V České republice je na počet obyvatel obrovské množství uvězněných osob. Říkají to i odborníci, kteří se zabývají trestním řádem,“ dodal.
I na jeho novelu se čeká neuvěřitelně dlouho, podotkla redaktorka. „Tam chceme výrazně pokročit. Není to jednoduché, vzpomeňme si na to, jak se rodil a přijímal občanský zákoník. Trestní řád je obrovská výzva, nejen politická, ale hlavně odborná. Nejenom že máme moc lidí ve věznicích a měli bychom posílit alternativní tresty, nýbrž musíme přemýšlet i nad tím, zda nastavené trestní sazby odpovídají společenské nebezpečnosti spáchaných činů. Víc pozornosti je nutné věnovat prevenci a zda výkon trestu naplňuje to, co jeho udělením společnost sledovala. Naše vláda v tom bude pečlivě naslouchat odborníkům,“ sdělil Fiala.
Zákon o žalobcích
Vášně v minulosti budil i zákon o státním zastupitelství. K překvapení mnohých ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) původně přichystal znění, v němž opět mohla vláda kdykoliv a bez důvodu odvolat nejvyššího státního zástupce. Teď už předloha vypadá trochu jinak. Jak tomu má veřejnost rozumět?
„Státní zastupitelství není součástí soudní, ale výkonné moci. Přestože má být nezávislé, určitá odpovědnost za jeho činnost existuje. Je tedy hodnotově odborná diskuze, jaký způsobem má mít vláda možnost do ní zasahovat. Je evidentní, že nesmí mluvit do toho, co státní zástupci dělají, a tak jediná možnost, jak může zajišťovat kvalitu celého procesu, je ovlivnit to, kdo je v čele soustavy státního zastupitelství. Je to podobné, jako když výkonná a zákonodárná moc mohou určovat, kdo bude soudce, ale jinak už nemají žádnou pravomoc nad tím, co se u soudů děje. Úvaha pana ministra Blažka byla, abychom tuto kompetenci vládě ponechali, protože jinak žádný vliv na soustavu státního zastupitelství nemá. Na základě zohlednění mezinárodních trendů i názorů koaličních stran došlo k úpravě a myslím, že s řešením, s nímž vláda přijde, budou nakonec spokojeni všichni. Zajistí nezávislost státního zastupitelství ve všech směrech, ale současně ponechá alespoň nějakou kompetenci vládě, která za soustavu nese odpovědnost,“ uzavřel Petr Fiala devatenáctou premiérskou debatu Deníku.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
