Například Základní škola Komenského Ostrava-Poruba má letos na platy nepedagogických pracovníků rozpočítáno 1,34 milionu korun. Loni to přitom bylo 1,55 milionu. Nejenže tak nemají peníze na navýšení už tak nízkých platů kuchařek, školníka a další neučitelských pozic, ale může být hůř.

„Teď už nejde jen o platy, ale také o to, že školy dostaly regulativ, kolik nepedagogických pracovníků smí zaměstnat,“ vysvětlila ředitelka školy Renáta Fialová. „Je to jobovka, o které školy vůbec nevěděly,“ shrnula.

České školy přijdou o peníze. Jaké budou reálné dopady? 

Představitelé ministerstva školství chtějí seškrtat maximální počty hodin výuky, které školám proplácí stát. Více se dozvíte v článku
Školy vyhlíží propouštění, slučování tříd a zastaralou výuku. Přijdou o peníze

V případě její školy musí snížit stav nepedagogických pracovníků o jeden a půl úvazku. Vzhledem k nezastupitelným pozicím, jako je školník nebo ekonomka školy, může krátit pouze na pozicích, kde je zaměstnanců víc.

„Což je nesmysl. Můžu sice propustit jednu a půl uklízečky, ale to pak znamená, že zbývající tři dají nejspíš také výpověď. Protože nejenže jim plat nezvýším, ale bude potřeba, aby napracovaly práci za ty dvě, aby úklid proběhl v obvyklém rozsahu,“ vylíčila.

Profesní skupiny na sociálních sítích jsou podobných případů plné. „Na nepedagogy mám o 1,1 úvazku a 359 tisíc méně. Takže budu muset propouštět a snižovat platy. Už toho mám dost, nebudu v tom pokračovat,“ postěžovala si jedna z ředitelek základních škol. Servítky si nebral ani další diskutující, ředitel střední školy. „Minus čtyři nepedagogové, jdu si hodit mašli,“ zkonstatoval.

České školství letos čeká řada změn. Čtěte v článku: 

V roce 2024 budou střední školy čelit náporu silných populačních ročníků při přijímačkách, které navíc projdou digitální revolucí. Podívejte se v článku i na další důležité změny, které učitele a rodiče letos čekají.
Jaké změny čekají letos školství: Velká revoluce v přijímačkách i vyšší platy

Nové rozpočty a nesouhlas ředitelů vyvolaly i reakci u profesních organizací. „Došlo k tomu, před čím jsme varovali už od listopadu. Ministerstvo své sliby nesplnilo. Myslím, že v tuto chvíli začne velká část škol uvažovat o stávce,“ zmínil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.

Protesty vidí jako jedinou cestu i ředitelka Fialová. „Vzhledem k tomu, že ministerstvo má od nás veškeré údaje, není to omyl, nad kterým si sednou a zamyslí se a něco změní. Je to naprostý cynismus a jediné, co to asi může zvrátit, je tvrdá a nekompromisní reakce škol,“ řekla.

Odbory žádají vysvětlení

Školské odbory vzhledem k situaci svolávají mimořádné předsednictvo svazu. „Je to zklamání, nerespektování dosavadních dohod a slibů, svoláváme na 12. února mimořádné předsednictvo ČMOS pracovníků školství, které zváží další kroky,“ reagoval předseda školských odborů František Dobšík. „Od MŠMT požadujeme podrobné vysvětlení, rozpis rozpočtu totiž odhalil to, na co dlouhodobě upozorňujeme, že třímiliardové dodatečné navýšení pro regionální školství je nedostatečné, jde jen o záplatování,“ zdůraznil.

V tom, jak bude u přijímacích zkoušek úspěšné, hraje roli i to, na kterou základní školu dítě chodilo:

Přijímací zkoušky na Mikulášském gymnáziu v Plzni.
Jak jsou na tom žáci v ČR? Přijímací zkoušky zvládají nejlépe ti z větších měst

Ministerstvo školství ke kritice uvedlo, že do škol posílá o téměř pět miliard korun více než loni. „Počet míst nepedagogických pracovníků financovaných státem neklesne o více než 8 tisíc, což odpovídá počtu neobsazených pozic. Nelze přitom zcela vyloučit, že ředitelé některých škol nepřistoupí na krácení nepedagogických pozic i ve školách, kde tato místa obsazena jsou,“ uvedla jeho mluvčí Tereza Fojtová.

Řešení je podle ministerstva plně v kompetenci ředitelů. Na některé výdaje školám přispívají zřizovatelé, tedy města a obce. „Část prostředků ze státního rozpočtu ještě školám rozepíší krajské úřady prostřednictvím krajských normativů,“ dodala Fojtová.