Znásilnění vymezuje novela pojetím, že „ne znamená ne“. Nesouhlas by oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání a zdravotnímu postižení.

„Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti k tomu, proč nezvolilo pojetí znásilnění založené na chybějícím souhlasu s pohlavním stykem.

Jaké tresty padají v Česku za znásilnění nejčastěji? Čtěte v článku: 

Ilustrační snímek
Tresty za znásilnění v Česku? Podmínku dostala od roku 2016 polovina odsouzených

O změnách definice znásilnění vedli zástupci ministerstva podrobnou odbornou i politickou debatu, a to také s opozičními představiteli, připomněl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Navrhované změny zvýší podle Taťány Malé (ANO) ochranu obětí sexuálního násilí. „Současná definice znásilnění nepokrývá některé situace, kdy oběť nemohla projevit právně kvalifikovaný odpor nebo z nějakých objektivních důvodů nereagovala,“ uvedla.

Přelomová změna? 

Obdobně se vyjádřila pirátská poslankyně Klára Kocmanová, podle níž se velká část obětí při znásilnění fyzicky nebrání. Poslankyně STAN Barbora Urbanová míní, že úpravy odráží moderní přístupy. Zdůraznila mimo jiné to, že je třeba odstranit zlehčování těchto trestných činů. Podle Michala Zuny (TOP 09) novela zlepší přístup obětí ke spravedlnosti. „Jde o přelomovou změnu,“ řekl.

Předseda klubu KDU-ČSL, advokát Aleš Dufek označil za největší problém současnosti jistou toleranci mnohdy dobře situovaných sexuálních predátorů, mělo by se podle něho pracovat na změně společenského vnímání.

Istanbulská úmluva neprošla Senátem. Rozhodla o tom těsná většina: 

Domácí násilí. Ilustrační snímek
Senát neschválil Istanbulskou úmluvu. Ministr Dvořák: Mezinárodní ostuda

Poslankyně SPD Iveta Štefanová se pozastavila nad stanovením věkové hranice bezbrannosti na 12 let věku, mohla by podle ní být vyšší. Podle Blažka jde o politické rozhodnutí, protože odborná debata by podle něho mohla trvat i desetiletí. Někteří poslanci upozorňovali na to, že mezi původními návrhy byla i věková hranice pět let.

Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.

Situace v okolních zemích

Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech 16 evropských států. Koncept „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.