close info Zdroj: Foto: se souhlasem bratrů Kočišových zoom_in Bratři Kočišové spolu v jednom týmu. Michal vzadu vpravo, Lukáš vepředu druhý zleva.
Bratří Kočišové mají fotbalový míč jako svoji nejmilejší hračku odmalička. „Táta taky hrával za Vnorovy a později i trénoval. Odmala jsme tak byli s bráchou na hřišti. Ale nikdo nás k tomu nenutil, bavilo nás to,“ říká čtyřiadvacetiletý Michal, starší ze sourozenecké dvojice.
close info Zdroj: Foto: se souhlasem bratrů Kočišových zoom_in Michal Kočiš
Oba fotbalově vyrůstali v rodné obci, ale vyzkoušeli si i působení jinde. „Asi v jedenácti letech jsem přestoupil do Veselí nad Moravou, kde jsem byl asi pět let. Pak jsem se vrátil zpátky,“ potvrzuje Michal, zatímco jeho mladší bratr Lukáš strávil většinu dosavadní kariéry ve Slovácku. „Odešel jsem tam v jedenácti a zpátky do Vnorov jsem se vrátil předloni. Ve Slovácku jsem skončil v dorostu, pak už bylo hodně těžké se prosadit mezi seniory v prvoligovém klubu. Raději jsem zvolil návrat domů, kde jsem chtěl klukům pomoct s postupem,“ vysvětluje jedenadvacetiletý Lukáš.
close info Zdroj: Foto: se souhlasem bratrů Kočišových zoom_in Michal Kočiš
Postup do krajské soutěže je snem vnorovských fotbalistů, který se už několik let nedaří splnit. „Několikrát jsme to měli dobře rozehrané, ale nakonec nám chyběl malý kousek. Nejhorší to pro nás bylo loni. To jsme měli po podzimu snad osmibodový náskok, jenže kvůli pandemii koronaviru se sezona nedohrála. To byla hrozná škoda. Reálnou šanci jsme měli i letos, po podzimu jsme měli jedinou prohru se Svatobořicemi. Snad to vyjde příští rok, postup je naším jasným cílem,“ tvrdí Michal.
U dalšího pokusu už ale nejspíš nebude Lukáš, který by chtěl po dvou letech v okrese zamířit výš. „Chtěl jsem klukům k postupu pomoct, ale teď už nejspíš odejdu jinam. Ještě to není jisté, ale mám nějaké nabídky z vyšších soutěží a chtěl bych to zkusit,“ přiznal Lukáš.
close info Zdroj: Foto: se souhlasem Lukáše Kočiše zoom_in Lukáš Kočiš
Další souboj o rodinnou střeleckou korunu se tedy nejspíš neuskuteční. Letos skončil nerozhodně, oba se po podzimu zastavili na jedenácti vstřelených gólech. „Loni to bylo podobně vyrovnané, ale nijak se kvůli tomu nehecujeme. Vůbec neřeším, kdo z nás dá víc gólů. Ostatně na dobrou půlku jsem bráchovi nahrál. Já se cítím líp na pravé straně zálohy, Lukáš je asi typičtější zakončovatel,“ myslí si Michal, co jeho bratr ovšem popírá. „Podle mě je lepší střelec Michal, vždycky jím byl. Já se cítím líp v obraně, kde jsem hrával ve Slovácku. Ve Vnorovech mě trenér stavil víc do útoku, ale mě to táhne dozadu,“ překvapil Lukáš.
Přestože je mladší ze sourozenecké dvojice, je to právě on, kdo už ukončil studium. „Pracuju jako obsluha řezání laserem,“ doplňuje. To jeho bratr by měl už brzy ukončit vysokoškolské studium. „Jsem v Brně na stavební fakultě při VUT, za pár měsíců mě čekají státnice,“ prozrazuje Michal.
close info Zdroj: Foto: se souhlasem bratrů Kočišových zoom_in Bratři Kočišové spolu v jednom týmu. Mladší Lukáš je vepředu úplně vlevo, starší Michal v zadní řadě šestý zleva.
Bratři Kočišové se neshodnou ani ve výběru svých oblíbených fotbalových klubů. „Fandím anglické Chelsea,“ hlásí rezolutně Lukáš. „Já dřív fandil spíš Manchesteru United a Realu Madrid. Teď ale víc sleduju českou ligu a tam je pro mě jasný favorit Slovácko,“ dodává Michal.