Plat politiků se vypočítá ze základny, kterou určuje zákon. Pro rok 2024 začíná na částce 94 775 korun. To je jen o necelých dvacet korun víc než v roce předchozím. Následně se zvyšuje koeficientem.

„Poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08,“ ustanovil zákon. Koeficient se zvyšuje v návaznosti na působení ve výborech, komisích nebo předsednickými funkcemi. Koeficient u předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) činí 1,82.

Výraznější navýšení je u členů vlády. „Členovi vlády náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví ministru ve výši 2,06, místopředsedovi vlády ve výši 2,49 a předsedovi vlády ve výši 2,90,“ stojí v zákoně. Hrubý plat premiéra Petra Fialy (ODS) se tak vyšplhal na 274 847,5 koruny. Průměrná mzda v Česku má být letos 43 967 korun.

Naprostá většina zaměstnanců ve státní sféře letos nebude mít důvod k radosti. Platy se jim zvyšovat nebudou:

Naprostá většina zaměstnanců ve státní sféře letos nebude mít důvod k radosti. Platy se zvyšovat nebudou. Ilustrační foto
Šetření vlády v roce 2024 odnesou státní úředníci. Reálné platy jim klesnou

Nejsou to ale jediné peníze, které vrcholní politici každý měsíc inkasují. „Další složkou jsou paušální náhrady spojené s výkonem funkce, například na reprezentaci, dopravu, na odborné práce a administrativní práce, které s výkonem funkce pomáhají a podobně,“ vyjmenoval politolog Jan Kubáček. U premiéra například víceúčelová náhrada činí 35 tisíc korun měsíčně, předsedové obou komor parlamentu mají nárok na náhradu ve výši 55 tisíc.

Podle Kubáčka se v případě vrcholných představitelů české politiky nedá mluvit o nízkých platech. „Vztaženo k průměrné mzdě nejsou špatně placení, jejich plat je dokonce velmi reprezentativní. A už dlouho neplatí, že oproti ostatním svým evropským kolegům jsou chudí příbuzní,“ porovnal.

Navíc jako u jiných státních úředníků nebo zaměstnanců neexistují mechanismy sankcí za neplnění povinností. „Pokud například poslanec nechodí na jednání, plat mu nijak krácen není,“ shrnul.

Srovnání se zahraničím

V loňském roce španělská analytická společnost El Orden Mundial provedla srovnání platů předsedů vlád evropské sedmadvacítky. Vztaženo k průměrné mzdě v dané zemi patřil plat českého premiéra k osmému nejvyššímu. Menší rozdíl mezi svým platem a průměrnou mzdou mají například premiéři Belgie, Francie, všech skandinávských zemí, Lucemburska nebo Itálie a Španělska. Naopak nejlépe placeným premiérem je ten maďarský, Viktor Orbán. V jeho případě se jedná o téměř patnáctinásobek průměrné maďarské mzdy. 

Argument pro vysoké platy politiků jsou dlouhodobě stejné. „Poměrně starý argument je, že vysoké platy mají zabránit braní úplatků, zvýšit odolnost politiků vůči lobbingu a podobně. Dnes je to ale už argument, který neobstojí, protože se ukazuje, že můžeme platit politikům sebevíc, ale nakonec jde vždy o morální integritu každého jedince,“ doplnil politolog Kubáček.

Výše zmíněné náhrady bývají často terčem kritiky. Zejména pokud poslanci a poslankyně nakupují v obchodech luxusních značek. Má to ale svůj význam, oblečení z konfekce by je stavělo do nevýhodné pozice. „Vrcholní představitelé státu se setkávají s vrcholnými manažery, majiteli podniků, se zahraničními kolegy, kteří v drahém oblečení běžně chodí,“ zhodnotil.

Italský ekonomický magazín Money přinesl rozbor platu italské premiérky Giorgie Meloniové, která už jako poslankyně volala po snížení poslaneckých i ministerských platů a náhrad v návaznosti na růst/nerůst italské ekonomiky a nezaměstnanosti. „Princip je stejný jako ve firmách: když se daří, je zisk k rozdělení, zatímco když se daří špatně, není žádný,“ prohlásila. Podle magazínu se vzdala části náhrad, které čerpala jako poslankyně, a její měsíční plat momentálně činí 6700 eur měsíčně (asi 167,5 tisíce korun).

Premiér Petr Fiala loni v debatě Deníku přiblížil vládní plán na valorizaci penzí a vysvětlil, proč skokově vzrostly platy politiků:

Český premiér Petr Fiala.
Proč politikům platy rostly a na důchody se sáhlo? Fiala: Jde o jiný mechanismus

Snížit si platy nebo náhrady není podle Kubáčka v Evropě zase tak výjimečné. „Přistoupilo k tomu i například Švédsko, Dánsko nebo Německo. Vždy se jednalo o reakci na silné volání ze společnosti – je absurdní, aby se zvedaly platy politiků, když všem ostatním mzdy a platy klesají. Ve Švédsku dokonce přistoupili ke zrušení dvoukomorového parlamentu a mají nyní jednokomorový,“ vysvětlil.

Že by podobnou výzvu přijala i česká politická scéna, je ale podle Kubáčka nepravděpodobné. „Myslím, že k tomu v tomto ani příštím volebním období nedojde. V tomto je politická scéna zabetonovaná a chybí i velký tlak, pod který by společnost politiky dostala,“ zhodnotil politolog.