„Změnu klimatu a její vliv na odrůdy vnímají vinaři různě. Například já si nemyslím, že v naší oblasti v okolí Boršic u Blatnice, kde pěstujeme 75 tisíc vinných keřů na 15 a půl hektarech, bychom měli řešit oteplování tak, že začneme odrůdy u nás pěstované měnit za jiné,“ uvedl Libor Zlomek, spolumajitel vinařství Zlomek & Vávra. To se zaměřuje především na pěstování odrůd Rulandské Bílé, Chardonay, Ryzlink rýnský a Muškát moravský.

„Ano, otepluje se, ale z mého pohledu má smysl i nadále pěstovat odrůdy, kterými se v našem vinařství dlouhodobě zabýváme. Změna by se mohla dotknout například Veltlínského zeleného, to ano, což ale náš případ není,“ doplnil Libor Zlomek. Nevyloučil však, že tento problém bude muset řešit generace jeho syna Tomáše, který právě nastoupil do Střední školy vinařské ve Valticích.

V tom, nakolik výrazně se na Moravě otepluje, si není jistý dlouholetý vedoucí Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích Zdeněk Habrovanský. Ten poukazuje na to, že po dvou suchých letech přišel letos naopak rok srážkově zcela vyvážený. „Zaregistroval jsem ale také zprávy o pozvolném přesunu burgundských odrůd do Čech i k nám na Moravu. Dokonce se už také v Polsku snaží vysazovat vinohrady. Tam však pasou po bezpeckových rezistentních stolních odrůdách révy,“ tvrdí 67letý šlechtitel.

Přiznává rovněž, že na bezmála 16 hektarech mu mezi téměř 50 tisíci keři roste i 1000 hlav Veltlínského zeleného. „Mám je tam už více než 30 let a pomalu bych měl zvažovat, čím tuto odrůdu nahradit. Jisté je, že do našich oblastí spíš nepatří, mám ale na tyto hrozny kupce, který si je ode mě každoročně odebírá,“ prozradil polešovický vinař. Mezi odrůdy, jež v jeho vinicích hrají prim, patří Muškát moravský, Sevar, Floriánka, Mery, Chardonay, Ryzlink rýnský, Frankovka a Rulandské modré.

Cukernatost dosahu 20 stupňů

Mezi ty, kteří zvyšování teplot u nás vnímají jednoznačně pozitivně je šéf Vinařů Mařatice a ostřílený pěstitel révy vinné Bohuslav Jež. Podle jeho slov to dokládá skutečnost, že před 40 lety se cukernatost hroznů v podoblasti Slovácko s bídou škrabala k 18 stupňům, zatímco za současných povětrnostních podmínek tam množství přírodního cukru v bobulích s přehledem dosahuje 20 i více stupňů.

„Cukernatost jde nahoru, a přitom se neztrácí kyselinky. V tomto jde o příznivý vliv na naši podoblast. A vyšší kvalitu lze z tohoto pohledu vidět také u červených vín. O tom není sporu,“ poznamenal vinařský odborník z Uherského Hradiště.

Vliv globálního oteplování okomentoval Deníku také vinař a sommelier Kamil Prokeš, vyučující z Ústavu vinohradnictví a vinařství při Mendelově univerzitě v Brně. „Z dlouhodobého hlediska neumíme prokázat, jestli bude situace obdobná jen pár let a potom se vše opět vrátí do normálu, nebo jestli bude tendence oteplování dominantní. Možná se nakonec budeme muset zamyslet nad změnou odrůdové skladby vinic. Dojít by mohlo i k tomu, že by modré moštové odrůdy mohly začít převažovat nad těmi bílými,“ naznačuje Prokeš.

Vzhledem k blízkosti oblasti jižní Moravy a Dolního Rakouska je jasné, že do budoucna budou vinaři z obou stran hranice postavení před tytéž problémy. „Rakouské veltlíny jsou hodně aromatické, grepovější, ovocné a svěžejší. U nás jsou spíše kořenitější a robustnější. Právě aromatickým a lehkým vínům škodí oteplování nejvíce,“ řekl Prokeš.

Seriál Deníku: Zelená změna u vás

Zelená pro EvropuZdroj: DeníkKaždá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které mohou naši zemi změnit v lepší místo k životu, pomoci naší krajině. A pomoci omezit změny klimatu. Deník vám bude pod logem „Zelená pro Evropu“ přinášet ve spolupráci s EURACTIV.cz zprávy o tom, co to bude znamenat pro EU i pro každého z vás, příběhy z vašeho okolí, bude zkoumat, koho a jak se může tato změna dotknout. A jak ji dobře využít. Třeba i ve vaší obci.