Povinnost testovat klienty mají sociální zařízení podle vydaného mimořádného opatření od 4. listopadu, od stejného dne bude platit i pro zaměstnance. První testování musí stihnout do týdne, poté vždy v týdenních intervalech. Podle Blatného bude testování všude zahájeno do 9. listopadu.

Plošné testování na koronavirus v sociálních službách je podle ministerstva nezbytné vzhledem k rychlému šíření covidu-19, které se nevyhýbá ani domovům pro seniory a podobným zařízením.  Podle posledních zveřejněných statistik ze čtvrtka se nákaza vyskytla ve 182 zařízeních, nemocných bylo asi 3800. Nyní tvoří senioři obecně 14 procent lidí s covidem-19. Osoby nad 75 let pak představují 6,5 procenta nakažených.

Protože na dnešním zasedání se ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí nedohodla na podobě testování v zařízeních, která nemají vlastní zdravotníky, k věci se ještě v úterý vláda vrátí na mimořádném zasedání. "Jedná se například o chráněné bydlení, pečovatelské služby, které nemají své zdravotnické zařízení. Na antigenní testy je třeba zdravotníky," řekla dnes ČTK ministryně Jana Maláčová (ČSSD).

Blatný na tiskové konferenci také varoval, že víkendové přírůstky nakažených mohou být zavádějící. "U víkendových čísel se nedá s vysokou pravděpodobností předpokládam, že by skutečně docházelo k výraznému snižování denního přírustku nakažených," upozornil. Jasněji podle něj bude až po úterní statistice. 

Nouzový stav by mohl být podle Blatného prodloužen až do Vánoce. "Záleží na tom, jak budou lidé k epidemii přistupovat," konstatoval ministr zdravotnictví. Jasné zatím není to, zda vláda o jeho prodloužení skutečně požádá. 

Vláda na pondělním jednání ovšem rozhodla o tom, že se v Česku mohou obnovit profesionální sportovní soutěže, a to pokud splní přísné hygienické podmínky. Povolen je také trénink profesionálních sportovců na vnitřních sportovištích. VÍCE ZDE

Projekt Chytré karantény 

Vláda ve Sněmovně podpoří návrh exministra Adama Vojtěcha, která má zjednodušit cestu lékařů k posudkové službě, hygienické službě či epidemiologii.  Kabinet naopak nepodpoří opoziční návrh zákona o odškodňování podnikatelů postižených restrikcemi proti šíření nového koronaviru. 

Stát by měl podle části opozičních poslanců platit podnikatelům plnou výši fixních nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zcela zastavit. V případě omezení činnosti by šlo o náhradu poloviny fixních nákladů. Patří k nim nájemné, splátky půjček a leasingů, výdaje na energie, pojištění a na údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku, a také jiné nezbytné provozní výdaje.

Jedním z dalších témat jednání vlády bylo i pokračování projektu Chytrá karanténa. „Chytrá karanténa je systém, který musí a bude nadále pokračovat, významně pomáhá snižovat riziko nákazy a získávat informace. Změna, na které jsme se dohodli, byla spíše formální, jednali jsme pouze o financování chytré karantény v příštím roce,“ vysvětlil ministr zdravotnictví.