Deníky čtou miliony lidí. Jinde jejich význam vnímají, upozorňuje analytik

Podle premiéra Fialy a ministrů Stanjury a Baxy čte tištěná média již jen malý počet čtenářů, údajně jen nejstarší věkové kategorie. Souhlasíte s tímto názorem?
S tímto názorem určitě nesouhlasím. Na podporu toho, že tomu tak není, bych chtěl uvést pár čísel z výzkumu čtenosti tisku Media projekt. Za druhé čtvrtletí 2022 a první čtvrtletí 2023 je celkový zásah tisku na 82 procent populace ve věku 12 až 79 let, což představuje více než 7,1 milionu čtenářů. Deníky a jejich přílohy oslovují celkem 59 procent populace v této kategorii, což představuje více než 5,1 milionu čtenářů. To v žádném případě nejsou nízká čísla a nejedná se jen o nejstarší věkové skupiny.

Čtenáři vidí za zvýšením daně pomstu Babišovi. Politolog si to nemyslí

Jak obvykle vypadají typičtí čtenáři deníků?
Noviny čtou mírně častěji muži. Průměrný věk čtenáře je 51,2 roku, častěji mají střední nebo vyšší vzdělání a žijí v největších městech.

Komu by tedy zavedení vyšší daně na tištěné noviny nejvíce ublížilo?
Zavedení vyšší daně by velmi pravděpodobně muselo znamenat zdražení novin a cenová bariera by se mohla stát problémem především pro čtenáře s nižšími příjmy. Kvůli snižujícím se nákladům novin pak následně bude docházet ke snižování prodejních míst a čtenáři z menších nebo odlehlejších obcí by mohli mít problém vůbec se ke svým novinám dostat.

Mediální odborník Jiří TošerZdroj: Se svolením Jiřího Tošera

Nemohl by novinám při zavedení vyšší daně hrozit zánik?
Pro noviny a jejich redakce bude menší prodej znamenat nižší příjmy a tím nutnost omezování rozsahu přinášených informací a počtu redaktorů. Tento tlak bude samozřejmě nejvíce dopadat na menší média a například regionální redakce, kterým bude hrozit zánik nejvíce. Určitě tak dojde k výraznému omezení nabídky informací z mnoha oblastí a zpravodajství celkově bude výrazně méně pestré.

Europoslankyně Šojdrová: Zdanění českých novin mi nedává smysl

Podle obhájců návrhu vyšlého z minitesrtva financí pod vedením Zbyňka Stanjury mladé lidi tištěné deníky nezajímají. Je to pravda?
Myslím si, že tvrzení, že mladé lidi tištěné deníky nezajímají, je poněkud přehnané. Je pravda, že zájem mladších cílových skupin o tištěné noviny je nižší, ale i přesto je zásah novin vůči mladším cílovým skupinám významný, což opět můžeme nejlépe ukázat na datech z výzkumu čtenosti tisku za zmíněné období. Noviny a jejich přílohy oslovují 1,737 milionu čtenářů ve věku 12 až 39 let, což představuje 50,9 procenta této věkové skupiny. U čtenářů ve věku 12 až 29 let je to 979 tisíc čtenářů, což představuje 50,5 procenta z této věkové skupiny.

Tištěné deníky se považují za jednu z bariér proti rostoucímu trendu takzvaných fake news, tedy hromadně sdílených nepravdivých zpráv, které negativně ovlivňují společnost. Je jejich role v tomto směru skutečně významná?
Role deníků jako zdroje ověřených informací je stále velmi podstatná, a to dokonce v několika rovinách. V první řadě zde máme velké množství lidí, pro které jsou noviny nejdůležitějším zdrojem informací. Pak je třeba také počítat s tím, že vzhledem k propojení vydavatelů tisku s největšími zpravodajskými portály, kde se doposud využívá synergického efektu ve tvorbě obsahu pro noviny a on-line portály, může dojít i k omezení rozsahu nebo kvality obsahu i těchto portálů. A to především v oblasti regionálního zpravodajství, kde je role tištěných médií velmi důležitá. V neposlední řadě pak význam novin ukazuje velké množství citací v dalších médiích.

Podle propočtů má být finanční přínos zvýšení DPH u deníků ve srovnání s celkovými obrovskými deficity státního rozpočtu prakticky zanedbatelný. Jaký tedy může být skutečný důvod, proč vláda k tomuto kroku přistupuje?
Na to nedokážu odpovědět. Mohu se jen domnívat, že si vláda možná jen neuvědomila, jak významnou roli stále tisková média v České republice hrají. Z mého pohledu je určitě efektivnější podporovat tištěná média, která napomáhají k informování veřejnosti. Je to určitě lepší, než potom vynakládat vysoké částky na často marný boj s dezinformacemi šířenými v on-line prostoru, kam se další skupiny lidí přesunou hledat nové zdroje informací, když „jejich“ oblíbené noviny zaniknou.

Bez tištěných novin prodělají všichni. Čtenáři i stát

Očekáváte, že by tištěné noviny společnosti chyběly, nebo by se bez nich obešla?
Tištěné noviny by určitě společnosti významně chyběly. Právě v době, kdy dochází stále častěji k pokusům manipulovat veřejností prostřednictví fake news, bychom si měli vážit každého zdroje relevantních informací a podporovat jej. Na závěr bych rád dodal, že stále ještě věřím, že noviny budou i nadále důležitou součástí zdrojů informací a podmínky pro jejich vydávání budou podobně jako ve většině zemí Evropské unie zohledňovat jejich důležitost pro významnou část populace.