Jaká je realita čtyři roky před mistrovstvím? Lepší, než katastrofické scénáře naznačovaly. Sice se počet stadionů z původních 12 snížil na osm, většina z nich je ale v pokročilé fázi výstavby.

„Khalifa International Stadium je plně funkční, příští rok se na něm bude konat mistrovství světa v atletice. Lidé se nemusejí bát přehnaných teplot, všechny stadiony budou plně klimatizované,“ prozrazuje za pořadatelskou zemi Bradley Habana, který nás provází interaktivní výstavou FIFA Pavilion v katarském hlavním městě Dauhá. Expozici najdete v mrakodrapu Al Bidda Tower, který má tvar trofeje určené vítězi mistrov-ství světa.
Budoucnost stadionů
Celkem osm obřích stadionů s kapacitou od 40 do 80 tisíc návštěvníků vzniká v Dauhá a jeho nejbližším okolí.
„Katarské mistrovství bude unikátní také v tom, že to bude první šampionát, kde budete moci navštívit všechna tři utkání hraná v jediném dni,“ pokračuje Habana. „Všechny stadiony budou od sebe vzdálené maximálně hodinu cesty.“
V rychle se rozrůstajícím městě momentálně žije zhruba 1,3 milionu lidí, tedy podobně jako v Praze. Není osm obřích stadionů příliš velký luxus a nehrozí jim osud slavných, ale dnes již chátrajících olympijských stadionů například v Pekingu či Aténách? Pořadatelé šampionátu proti tomu chtějí bojovat poměrně neotřele.

„Z osmi stadionů nezůstane stejný ani jediný. U Khalifa International Stadium se zvýší kapacita a bude hlavním naším stadionem pro pořádání velkých světových akcí, naopak Ras Abu Aboud Stadium půjde celý k zemi. Bude postaven z obchodních kontejnerů, které se po mistrovství rozeberou a věnují jiné zemi,“ vysvětluje Habana. U zbylých stadionů dojde k výraznému snížení kapacity a vedle místní fotbalové ligy budou sloužit nejrůznějším lokálním komunitám.
Ty se podílely již na projektech a okolí stadionů již při otevření bude odpovídat jejich potřebám.
Když přijedou přes dva miliony lidí
V celém Kataru žije kolem 2,6 milionu obyvatel. Místní přitom mají výraznou menšinu. Během měsíce, kdy se bude šampionát pořádat, má do malé země v Perském zálivu přicestovat kolem dvou milionů lidí.
„V současnosti je v Kataru zhruba 120 hotelů a místa, kde by se mohly stavět další, není mnoho,“ vysvětluje Mustafa z turistické agentury Discover Qatar. „Máme tři řešení, jak zajistit dostatečné kapacity. První je zbudování nových hotelů, ať už v poušti, nebo na nově vznikajících poloostrovech a ostrovech,“ popisuje Mustafa nejnovější trend mořských států, jako jsou Katar, Spojené arabské emiráty nebo Macao.

„Dále plánujeme postavit obří klimatizované stany v poušti. A také si chceme pronajmout obří zaoceánské lodi, které budou fungovat jako hotely,“ dodává Mustafa.
Katar se otevírá světu
V současnosti v Dauhá probíhá především obří výstavba infrastruktury. Hlavním projektem je zcela nové metro, které se staví právě pro potřeby šampionátu.
„Budou tu tři trasy s 37 zastávkami, které by měly být schopné přepravit až 600 tisíc pasažérů denně,“ uvádí Bradley Habana. Dále v Kataru v souvislosti s šampionátem vzniká celkem 900 kilometrů nových silnic. Lidé také budou moci využívat vlaky a lodě.
Zároveň tu vznikají nejrůznější tunely a nadchody pro pěší. To vše má zajistit právě unikátní možnost dostat se z jednoho stadionu do dalšího za pouhou hodinu.

Myšlenka ucházet se o pořádání mistrovství světa ve fotbale je součástí většího plánu Katar 2030. Ten počítá s investicemi do infrastruktury, vzdělání místních lidí a také proměnu země Perského zálivu v turistickou destinaci.
„Katar je letos novinkou v naší nabídce, ale velmi rychle si našel oblibu u klientů. Je to země, která se otevírá turistům, což jistě souvisí právě i s tím, že se tam za 4 roky bude hrát mistrovství světa ve fotbale. Katar se už teď chce ukázat jako bezpečná přátelská země s vynikajícími službami, která má turistům co nabídnout,“ prozrazuje mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk.
„Katar nabízí ideální podmínky pro plážovou dovolenou, ale zároveň i dost možností pro klienty, kteří nechtějí celou dovolenou strávit na pláži. Jsou tu krásná muzea a galerie, výborné nákupní možnosti a na jednom místě se tu potkává architektura supermoderních mrakodrapů s částmi města, kde to ještě dýchá historií doby, kdy Katar nebyl ropnou velmocí,“ připomíná Bezděk.
