„Celý život dělám v barech a říkala jsem si, že už nic takového dělat nechci. Nakonec jsem se ale nechala přesvědčit. Musím říct, že toho nelituji,“ svěřila se žena, která život na pobřeží Středozemního moře vyměnila za horskou samotu.

I když to také není tak úplně pravda. Fredes, který má jen jedenáct stálých obyvatel, slouží milovníkům horských túr jako nástupiště. Takže zejména za hezkého počasí nemají Zdena se svým mužem Ramónem o hosty nouzi. Vedle tradiční španělské kuchyně občas přidá na jídelní lístek i něco z té české. „Manžel je myslivec, tak dělám třeba kančí guláš,“ přiblížila Zdena, když právě servírovala vynikající česnečku.

Rostislav alias Rosco Jergl původem z Ostravy provozuje na španělském ostrově Mallorca spolu se dvěma kolegy restauraci a bar 3 Chicos. Hitem je české pivo, ale i guláš nebo smažený sýr.
Oblek vyměnil za kraťasy. Čech na Mallorce točí pivo ke guláši, hitem je smažák

Opravdovou proslulost si ale restaurace během krátké doby vysloužila díky hříbkové polévce. Každou chvíli tedy do restaurace volá některý ze zákazníků a ptá se, zda je zrovna na jídelním lístku.

Ač se to nemusí zdát, mnozí Španělé jsou, stejně jako Češi, vášnivými houbaři. V lesích v okolí Fredes přitom bývá opravdu hodně hub. Alespoň tomu tak bylo v minulých letech, letos se houbařská sezona příliš nevydařila. „Jsem za to docela ráda. Loni sem přijíždělo mnoho lidí a pak se tu hádali o místo. Někteří dokonce na svých houbařských místech i přespávali, aby jim tam nikdo nechodil. Takže letos je od nich klid,“ usmála se Zdena.

První rok byl těžký, vzpomíná žena

Do Španělska přijela na konci 90. let. Její tehdejší muž dostal na Pyrenejském poloostrově práci, tak sbalila kufry sobě i svým dvěma malým dcerám a opustily Zlín. Bylo to v době, kdy do Španělska mířilo hodně Čechů. „Už nás tu moc nezbylo. Hodně Čechů se vrátilo v době krize domů,“ poukázala hospodská na finanční krizi, která ve Španělsku vypukla v roce 2008.

Manželé si restauraci pronajali před dvěma roky. Začátky byly podle paní Zdeny kvůli proticovidovým opatřením velmi těžkéManželé si restauraci pronajali před dvěma roky. Začátky byly podle paní Zdeny kvůli proticovidovým opatřením velmi těžkéZdroj: Deník/Vilém Janouš

Sama s dcerami na jihu Evropy zůstala. Před třemi roky se znovu provdala a pak jí jedna z dnes už dospělých dcer navrhla, aby si pronajala restauraci ve Fredes. Jenomže to bylo v době, kdy svět zachvátila další krize – tentokrát epidemie koronaviru. Zrovna v době, kdy Zdena restauraci otevírala, se musela potýkat s proticovidovým opatřením.

Navíc je stále českou občankou a držitelkou českého pasu. Tomu v tu dobu končila platnost a během koronaviru bylo velmi složité vyřídit si nové doklady, protože dostat se do Česka nebylo vůbec jednoduché. „První rok byl velmi těžký,“ vzpomněla na své začátky ve Fredes Zdena.

Za 32 let v Jičíně vyzkoušel řadu zaměstnání a podnikání. "Když jste někde noví, musíte se otáčet a přizpůsobit se," říká Oleg. Kavárnou na náměstí si splnil sen.
Ukrajinec Oleg otevřel v Jičíně kavárnu. Češi jsou vůči cizincům opatrní, říká

Zdroj: DeníkNyní už jsou s Ramónem, bývalým pekařem, nadmíru spokojeni. „Jezdí sem dobří lidé, kteří mají rádi lesy a přírodu. Myslí úplně jinak než ti tam dole,“ dodala Zdena, která věří, že jejich restauraci navštíví i nějací Češi.

Ostatně slyšet češtinu v těchto zapadlých končinách Španělska návštěvníka příjemně překvapí. Zvlášť, když nečekaně uslyší: „Udělám vám volská oka se slaninou.“