Kliknutím zvětšíteRuská armáda totiž převyšovala ukrajinskou zhruba v poměru deset ku jedné. V pozemních silách měla Moskva nad Kyjevem dvojnásobnou převahu a jaderná velmoc disponovala desetkrát větším počtem letadel a pětkrát větším počtem obrněných bojových vozidel než její soused.
I podle proslovu Vladimira Putina, který pronesl jen několik dní před začátkem invaze, to vypadalo, že jiná možnost, než rychlá změna režimu v Kyjevě, ani neexistuje. Putin pravděpodobně sázel na to, že ukrajinský prezident Zelenskyj z hlavního ukrajinského města uprche, podobně jako před několika měsíci opustil Kábul prezident Afghánistánu, a že rozhořčení Západu nad zahájením agrese rychle opadne.
Vítězství v nedohlednu
O sto dní později jsou veškeré Putinovy plány na vítěznou přehlídku v Kyjevě odloženy na neurčito. Ukrajinská morálka se nezhroutila. Ukrajinské jednotky, vybavené moderní protitankovou výzbrojí dodanou USA a jejich spojenci, zničily ruské obrněné kolony. Ukrajinské rakety potopily křižník s řízenými střelami Moskva, chloubu ruské černomořské flotily a ukrajinská letadla se navzdory přesile udržela ve vzduchu.
Koncem března pak začala ruská armáda stahovat své zdecimované jednotky z okolí ukrajinského hlavního města a tvrdila, že soustředí své síly na východní oblast Donbasu. „Tři měsíce po začátku invaze se tedy zdá, že se Rusko ideje krátké vítězné války na Ukrajině vzdalo,“ uvádí analýza zpravodajské CNN.
Znamená to, že Rusko prohrává?
Ukrajincům se zpočátku dařilo zabíjet ruské generály ohromujícím tempem ruské ztráty, jakkoli jsou oficiální čísla nedostupná, jsou šokující. Moskva byla po počátečním zmatku nucena reorganizovat své vojenské velení.
Rusko však nyní kontroluje zhruba pětinu ukrajinského území, které se táhne od okolí druhého největšího ukrajinského města Charkova, pokračuje přes separatisty ovládaná města Doněck a Luhansk a sahá na západ k Chersonu, kde tvoří pozemní most spojující poloostrov Krym, násilně anektovaný Ruskem v roce 2014, s Donbasem.
Zaměřeno na východ
Hlavní směr ruského úsilí se nyní nachází v oblasti Donbasu, kde se situace ustálila a probíhá zde nekončící válka. Nedávné boje se také soustředily kolem Severodoněcku. Průmyslového města, kde ukrajinské síly drží poslední kousek východní Luhanské oblasti.
Ukrajinské jednotky postoupily Rusům většinu Severodoněcku. Pád města bude symbolickou ztrátou, která však podle vojenských analytiků ušetří tamní ukrajinské síly zdlouhavého, a pravděpodobně prohraného, obléhání.
„Kyjev mohl na obranu Severodoněcku vyčlenit více rezerv a zdrojů a jeho selhání vyvolalo kritiku. Nicméně jak rozhodnutí o nevyčlenění více zdrojů na jeho záchranu, tak rozhodnutí se stáhnout bylo sice pro Ukrajinu bolestivé, ale strategicky správné. Ukrajina se musí soustředit na znovuzískání důležitého území spíše než na obranu území, jehož kontrola nebude rozhodovat o výsledku války,“ uvedl v nedávné analýze americký Institut pro studium války.
Ukrajina potřebuje vybavení
Uprostřed ofenzívy na Severodoněck mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzianyk uvedl: „Ruské síly se nyní snaží obklíčit naše jednotky v Doněcké a Luhanské oblasti a přeskupují se, aby zahájily ofenzívu ve směru na Slavjansk, strategické město, které se může stát ohniskem další klíčové bitvy.“
Boje na východě Ukrajiny se odehrávají v mnohem otevřenějším terénu než v hustěji osídleném městském prostředí v okolí Kyjeva. To vysvětluje naléhavost, s jakou Ukrajinci požadují od USA a jejich spojenců těžší zbraně - zejména dělostřelecké systémy, které mohou zasahovat cíle na větší vzdálenost.
Americký prezident Joe Biden ve středu oznámil, že Spojené státy pošlou pokročilejší raketové systémy, včetně vysoce mobilních dělostřeleckých systémů s municí, která může odpalovat rakety na vzdálenost až kolem 49 kilometrů, což je mnohem větší dosah než jakákoliv jiná zbraň, která byla Ukrajině doposud poslána.
Strach z nezájmu světa
Pro Kyjev je to velmi vítaná zpráva, nicméně ruská ofenzíva na východe se odehrává v době, kdy pozornost mezinárodních médií věnovaná Ukrajině poněkud ustupuje z titulních stran. A právě na to může Putin spoléhat, protože si možná uvědomuje, že vysoké náklady na energie a rostoucí spotřebitelské ceny spíše soustředí veřejné mínění celého světa jiným směrem.
V tomto ohledu pomáhá vytrvalost prezidenta Zelenského, který neustále vystupuje s řadou virtuálních vystoupení v parlamentech po celém světě. Při jeho výstupech se zraněnými ukrajinskými vojáky a civilisty si ukrajinský vůdce pořizuje selfie a prezentuje vřelý, lidský a empatický styl vedení. To kontrastuje s jedinou veřejnou návštěvou ruského vůdce ve vojenské nemocnici. Putin se tam v bílém plášti setkal se zraněnými vojáky a důstojníky, kteří před svým vrchním velitelem stáli strnule v pozoru.
Čas ukáže
Putin, který umlčel veškerou domácí politickou opozici a fakticky ovládá rozhlasové i televizní vlny ve své zemi, však nečelí stejnému domácímu tlaku jako Zelenskyj. Nikolaj Patrušev, šéf Putinovy bezpečnostní rady, totiž v nedávných výrocích uvedl, že ruské síly se na Ukrajině nehoní za termíny, což naznačuje, že Putin má pro svou válku na Ukrajině mnohem otevřenější časový plán.
Naproti tomu stojí Ukrajinci, kteří se obávají, že se dřív nebo později dostaví všeobecná mezinárodní únava z konfliktu, která by mohla vést k tomu, že by organizace začaly tlačit na tamní vládu, aby Rusku dělala ústupky.
A právě čas může být rozhodujícím faktorem úspěchu jedné či druhé strany konfliktu. Buď uspěje ruský diktátor, který se pravděpodobně udrží u moci až do smrti, nebo ukrajinský lid, který bojuje za přežití svého národa.
Sto dní války, klíčové dny
Den první: Válka začíná raketovými údery na celém území Ukrajiny. Pozemní útoky přicházejí ze Senkivky směrem na Kyjev a z Krymu na Cherson. Obojživelný výsadek z Azovského moře zahajuje pokus o dobytí Mariupolu. V Kyjevě se ruští výsadkáři dvakrát pokusí vtrhnout do prezidentského sídla a zavraždit Volodymyra Zelenského.
Den druhý: Ukrajinský odpor je tvrdší, než si Putin představoval. Prezident Zelenskyj zveřejňuje video, které natočil sám, a ukazuje, že zůstává v hlavním městě a nepřijal nabídku USA na evakuaci. Mezitím malá skupina vojáků na Hadím ostrově reaguje na ruský rozkaz ke kapitulaci odpovědí: "Ruská válečná loď, jdi do pr*ele."
Den čtvrtý: První hodiny války poukazují na zkázu Ukrajiny, protože se zdá, že letka ruských vrtulníků převzala kontrolu nad letištěm Hostomel u Kyjeva, což by Rusku umožnilo dopravit vojáky a materiál na předměstí města. Ve skutečnosti byla operace tvrdě odvrácena a čtvrtý den se letiště stalo frontovou linií.
Den šestý: Téměř po týdnu války se ruským silám podařilo obklíčit Mariupol, strategicky důležité přístavní město a exportní centrum. Téhož dne ruské jednotky přebírají kontrolu nad městem Cherson, čímž získávají téměř úplnou kontrolu nad mostem mezi Krymem, anektovaným Ruskem v roce 2014, a Doněckem, obsazeným proruskými silami.
Den patnáctý: Po dvou týdnech války Pentagon hlásí, že čtyřicetikilometrová kolona ruských sil severozápadně od Kyjeva se přesunula do palebných pozic. Kolona však čelí intenzivnímu odporu ukrajinských sil. Téhož dne se objevují záběry útoku dronu na ruská obrněná vozidla u Brovar na východní straně Kyjeva.
Den dvacátý: Mariupol je stále obklíčen, ale klade silný odpor, ruský nálet zasahuje hlavní městské divadlo, kam se uchýlily stovky civilistů, včetně dětí.
Den dvacátý šestý: Ukrajina uvádí, že ruským silám zbývají zásoby na pouhé tři dny, a přibývá důkazů, že se čtyřicetikilometrová kolona u Kyjeva definitivně zastavila.
Den třicátý třetí: Rusko během jednání s Ukrajinou v Turecku oznamuje, že radikálně omezí vojenskou aktivitu v blízkosti Kyjeva a Černihova. Ve skutečnosti ostřelování pokračuje, protože Rusko kryje začátek svého ústupu ze severu. V krátké době Rusko opouští tyto fronty a přesouvá část jednotek na východ. Ukrajinské jednotky vstupující do města Buča nacházejí četné důkazy o zvěrstvech páchaných ruskou armádou.
Den padesátý: Ukrajinské síly potápějí ruskou vlajkovou loď Moskva. Rusko se zpočátku snaží tvrdit, že k potopení došlo v důsledku požáru a rozbouřeného moře při jejím vlečení do přístavu v Sevastopolu na Krymu. Ukrajina však oponuje, že zasáhla Moskvu protilodní střelou Neptun. Je to důležité symbolické vítězství, nicméně ruská námořní blokáda Ukrajiny pokračuje.
Den padesátý čtvrtý: Po téměř třech týdnech relativního klidu, během nichž se ruská armáda přeskupila, oznamuje ukrajinská vláda, že na východě začala nová ofenziva. Tvrdé boje u Izjumu a na staré frontové linii u Doněcku jsou na denním pořádku.
Den padesátý sedmý: Vladimir Putin vydává veřejný rozkaz, že ocelárny Azovstal v Mariupolu mají být obklíčeny a uzavřeny tak, aby se ani moucha nedostala ven. Areál je posledním místem úkrytu ukrajinských obránců Mariupolu a neznámého počtu civilistů.
Den sedmdesátý pátý: Týdny spekulací o tom, jak Putin využije přehlídku na Den vítězství končí. Vítězství na Ukrajině ruský prezident neoznamuje. Obránci Mariupolu jsou stále živí v Azovstalu a východní fronta postupuje pomalu.
Den sedmdesátý devátý: V ruské ofenzivě na Donbasu se začínají projevovat slabiny. Plán na obklíčení ukrajinských sil pomocí pontonového mostu přes řeku Severní Doněc jihovýchodně od města Izjum je zmařen ukrajinskou obranou, což vede ke značným ruským ztrátám. Mezitím byly ruské síly údajně vytlačeny z předměstí Charkova, druhého největšího ukrajinského města, které je od začátku války těžce bombardováno.
Den osmdesátý druhý: Obránci Azovstalu v Mariupolu se vzdávají a ruští vojáci je nakládají do autobusů. Ukrajina říká, že se vrátí v rámci výměny zajatců, ale někteří ruští představitelé tvrdí, že budou postaveni před soud.
Den devadesátý osmý: Blíží se stý den války a ukrajinské síly jsou na východě pod tlakem. Rusko označilo Severodoněck za svůj další strategický cíl a bojuje o obklíčení města, jak dlouho dokáže ukrajinská strana odolávat, není jasné.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
