Je to jeden z mnoha případů, kdy Evropský parlament i Evropská komise něco přijmou, ale pak to celé skončí na tom, že se členské státy nemohou dohodnout mezi sebou.

Změna zimního času na letní měla být tento rok poslední, kterou měli lidé v Evropské unii zažít. Jenže tomu tak nejspíš nebude. Připouští to i bývalý český lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, který ukončení střídání času v Evropském parlamentu v březnu 2019 prosadil.

„On se tomu nikdo nevěnuje a je to zaparkované v radě, tedy u členských států,“ uvedl pro Deník. „Celé to visí na nedohodě členských zemí na tom, jaký čas zavést,“ uvádí.

Hlavní problém je v tom, že Česko podobně jako další země v severnější části Evropy chtějí, aby platil stále letní čas, zatímco jih Evropy chce pravý opak.

„Jižní Evropa chce naopak co nejdelší večery,“ uvádí Svoboda. I když má sice dnes Evropská unie tři časová pásma, problém tohoto dělení je, že to není ve směru východ-západ, ale sever-jih. Přesto podle Svobody je dohoda stále možná. Ale chtělo by to nalézt osobnost, která by se vyřešení tohoto problému soustavně věnovala. Evropská komise od toho dala ruce pryč.

„Míč je na hracích polích členských států,“ uvedla v polovině března na otázku, zda bude střídání časů skutečně ukončeno. Zároveň připustila, že rozhodnutí o zastavení střídání časů není v dohledu.

Češi chtěji letní

Problém je ale i u nás v Česku. Podle předloňského průzkumu agentury STEM chtělo střídání času ukončit 70 procent Čechů, 44 procent pak preferovalo stálé zachování letního času, zimní, tedy standardní středoevropský čas, chtěla pouze čtvrtina.

Názor na celou věc mají i vědci a lékaři. Například podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR by trvalé zavedení letního času bylo horší než stávající střídání. Jak uvedla pro ČT 24, v zimě by to totiž znamenalo úbytek denního světla.