"Palestinští partyzáni obrátili v odvážné koordinované akci světovou pozornost k problému, který chtěli diplomaté při svých váhavých krocích k uzavření míru na Blízkém východě odstrčit stranou," uvedl v září 1970 slavný televizní hlasatel Walter Cronkite, moderátor stěžejní zpravodajské relace americké televize CBS, CBS Evening News with Walter Cronkite (Večerní zprávy CBS s Walterem Cronkitem), a muž, s jehož hlasem mají Američané spojen například atentát na Kennedyho, přistání na Měsíci nebo vypuknutí aféry Watergate.

Událost, o které Cronkite trochu exaltovaně mluvil, vstoupila do historie jako druhý synchronizovaný únos většího počtu dopravních letadel – tím prvním byl mimochodem koordinovaný úlet tří letadel na Západ z komunistického Československa v roce 1950, jenž však na rozdíl od akce z roku 1970 provedli samotní piloti letadel.

Akce z roku 1970, při níž došlo 6. září k únosu nejdříve čtyř a později 9. září ještě pátého letadla, byla dílem členů teroristické organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny a na dlouhou dobu jediným koordinovaným únosem takového počtu letadel v dějinách – až do vzdušného útoku na Spojené státy z 11. září 2001.

Budiž zmíněno, že na rozdíl od něj se tato obešla bez obětí na životech, přinejmenším na životech rukojmích (všichni únosci už takové štěstí neměli). Pojmenována byla podle pouštního polního letiště v jordánské oblasti Al-Azraq, též známého jako Dawson's Field, na kterém unesená letadla přistávala.

Střemhlav proti únoscům

Celá akce začala 6. září únosem dopravního letadla Boeing 707 americké společnosti TWA na lince TW741 startujícího z Frankfurtu nad Mohanem. Na palubě bylo 144 cestujících a 11 členů posádky.

Druhý byl letoun Douglas DC-8 švýcarských aerolinek Swissair Flight 100, mířící z Curychu do New Yorku. Na palubě měl 143 cestujících a 12 členů posádky. Oba letouny donutili únosci přistát na bývalé pouštní letecké základně Dawson's Field britských leteckých sil RAF v Jordánsku.

V tentýž den se členka palestinské Lidové fronty Leila Khaledová a nikaragujský terorista Patrick Arguello pokusili unést let El Al 219 z nizozemského Amsterdamu, ale nevyšlo jim to: když po vzletu letadla zamířili s pistolemi a granáty ke kokpitu, kapitán letadla Uri Bar-Lev jim odmítl otevřít, a po hrozbě Khaledové, že za pomoci granátů vyhodí letadlo do vzduchu, uvedl letoun do strmého pádu.

Oba únosci ztratili rovnováhu, načež se na ně vrhli cestující. Arquella přibrzdil jeden z cestujících úderem lahví do hlavy, čehož využila izraelská ozbrojená ochranka přítomná na palubě a teroristu zhruba čtyřmi výstřely zlikvidovala. Khaledovou zpacifikovali pasažéři a ochranka spojenými silami dřív, než stačila vylovit granát ukrytý v podprsence, a po nouzovém přistání na londýnském letišti Heathrow ji předali policii.

Unesli "náhradní" stroj

Na únosu letu El Al se měli podílet ještě dva další palestinští teroristé, ty však odmítla izraelská bezpečnostní služba bez udání důvodu vpustit na palubu. Oba muži se proto vrátili od letadla do letištní haly a jako náhradu si vyhlédli Boeing 747 amerického Pan Amu, který mířil do New Yorku. Ten se jim unést opravdu podařilo, avšak místo do Jordánsko s ním zamířili do Egypta a přistáli v Káhiře – nebyli si totiž jisti, zda by tak velkému letounu stačila letecké základně Dawson's Field přistávací dráha. V Káhiře propustili cestující i posádku a vyhodili letadlo do vzduchu.

Konečně 9. září došlo ještě k jednomu únosu, a sice letounu Vickers VC-10 britské společnosti BOAC na letu BA775 směřujícího z indické Bombeje přes Bahrajn a Bejrút do Londýna. Na palubě bylo 105 cestujících a devět členů posádky. I ten přistál na bývalé základně RAF v jordánské poušti.

Únosci požadovali propuštění členů Organizace pro osvobození Palestiny vězněných v Izraeli a dále pak propuštění dalších teroristů vězněných v Německu a Švýcarsku. Právě proto udeřili na letadla startující z německých a švýcarských letišť, aby měli za rukojmí i německé a švýcarské občany.

Dne 12. září, kdy stále ještě drželi 56 rukojmí (zbytek v rámci vyjednávání propustili), vyhodili všechna tři letadla parkující na pouštním letišti do povětří, aby svým výhrůžkám dodali na důrazu. Po dalším několikadenním vyjednávání byly unesené osoby skutečně vyměněny za teroristy z německých a švýcarských věznic.