Na třiceti vybraných krajských budovách nemocnic, škol a sociálních zařízení s výrazně vyššími výdaji za elektřinu chtějí představitelé kraje nainstalovat fotovoltaické systémy. „Roční úspory na energiích by od příštího roku dohromady činily mezi osmi a deseti miliony korun,“ vyčíslil náměstek hejtmana Jan Zámečník.

Kraj zažádá o evropské dotace pro budovy:

Domov u Františka (Újezd u Brna); Střední škola polytechnická Brno, Jílová; Domov Horizont; Nemocnice Tišnov; Střední škola technická a gastronomická Blansko; Centrum služeb pro seniory Kyjov; Integrovaná střední škola automobilní Brno; Domov na Jarošce; Nemocnice Veselí n. M.; ZZS JmK Blansko, Vyškov, Znojmo; nemocnice ve Znojmě, Kyjově, Břeclavi,Hodoníně, Vyškově, Ivančicích, Moravian Science Centre Brno; budovy krajského úřadu v Brně na Žerotínově náměstí a na Cejlu; S – centrum Hodonín; Integrovaná střední škola Hodonín, Integrovaná střední škola Slavkov u Brna; Zelený dům pohody; Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec; Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí n. M.; LILA Domov pro postižené děti Otnice; Středisko volného času Ivančice

Domov důchodců u Františka v Újezdu u Brna zaplatil v roce 2019 za elektřinu téměř dva miliony korun. Pokud by na střeše domova letos vyrostla elektrárna, ušetří podle úředníků v příštím roce přes půl milionu.

Krajští radní ve středu vzali na vědomí podání žádostí o dotace. Pilotní balíček budov případně v dalších letech a podle efektivity rozšíří.

I představitelé Kuřimi na Brněnsku se rozhodli snížit náklady na provoz městských budov. Například instalací solárních panelů na střeše akvaparku. Wellness Kuřim ukousl z rozpočtu jen na elektřině v roce 2019 téměř půldruhého milionu. „Předpokládaná cena projektu je zhruba milion. Díky fotovoltaice počítáme s roční úsporou kolem sto tisíc. Pokud by vyšla padesátiprocentní dotace, návratnost naší investice je asi pět let. Nyní se zpracovává projektová dokumentace, která nám údaje upřesní,“ řekl Deníku kuřimský místostarosta Jan Vlček. Výstavba je podle něj teoreticky možná ještě letos, ale spíše až příští rok.

Zdůraznil, že fotovoltaika pomůže pokrýt jen malou část spotřeby energie. „Máme už solární panely třeba na budově školy s jídelnou, takže víme, že je to spíš podpůrný doplněk a ekologická otázka. Hledáme různé cesty. Výraznou úsporou u výdajů města se ukázal například vlastní nákup energií na burze, který městu ušetřil milion za rok,“ podotkl Vlček.

V areálu akvaparku solární panely uvítá i kuřimský zastupitel Jan Herman, který stojí mimo radniční koalici. „Každá kilowatthodina z obnovitelných zdrojů se počítá. Jsem elektrikář, takže vím, že to u našeho wellness má své opodstatnění. V bazénech se ohřívá voda přes den, kdy nejvíc svítí slunce. Zato v domácnostech je největší spotřeba elektřiny večer, a to fotovoltaika dodává energie minimum nebo žádnou," míní.

S loňskou analýzou oslunění z leteckých snímků u deseti budov v majetku města od škol přes penzion pro důchodce, radnici až po sportovní zařízení, budou Kuřimští pracovat dál. „Kdybychom v budoucnu pořídili více fotovoltaických systémů, úspora se nasčítá,“ poznamenal místostarosta.

Méně detailní analýzu oslunění si nechalo nedávno zpracovat také Brno. Mapa je dostupná na webu města a je součástí snahy o využití většího množství energie z obnovitelných zdrojů. V náhledu jsou barevně rozlišené plochy podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. „Taková mapa uživateli říká, zda je střecha pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění reálných výnosů energie je třeba zajistit detailní zaměření a výpočet,“ vysvětlila ředitelka firmy TopGis Drahomíra Zedníčková.