„Když jste upřímný k lidem, tak k nim snáz naleznete cestu,“ tvrdí Smejkal. Měl dobré zaměstnání, zastával vysokou funkci, ale stres spojený s prací jej ubíjel. „Ztratil jsem nervy a potřeboval jsem se něčím vyčistit, uvolnit, odreagovat. Koupil jsem si například litrovou láhev vodky a šel si ji vypít do lesa,“ vzpomíná. K zemi ho srazilo víc věcí.

„Je spousta alkoholiků a najdete mezi nimi jak zanedbané lidi, tak vynikající lékaře a uznávané odborníky. Jako byste šlápl do bahna, sklouznete po něm velice lehce,“ povzdechl si. Přestože byl dvakrát na léčení, stále ještě občas po alkoholu sáhne. „Nikdy nevím, co bude následující den. Jestli mě něco vyprovokuje nebo se něco stane, a já se vzdám v tom boji s nepřítelem,“ přiznává. Poté, co se opije, pronásledují ho výčitky, které ho zahánějí do kouta, kde se trápí. To trvá měsíce.

„Kolikrát jsem přestal mít strach a říkal jsem si, že to mám pod kontrolou, ale pak jsem do toho zase spadl, ani nevím jak. Historie se opakovala,“ vypráví Smejkal. S alkoholem to táhne už patnáct let. Nedávno ale ztratil práci, nemá kde bydlet, opustila ho žena s dětmi. „Teď mám opravdu důvod k tomu, abych začal pít. Chci ale vydržet a život si zase dát dohromady,“ říká Petr.

Nyní znovu bojuje o svou rodinu, chce ji získat zpět a žít normálním životem, sám si ale není jistý, zda neuklouzne. „Nechci už nálepku alkoholika. Vzalo mi to hodně, také peníze a především sebevědomí. Musím ale začít znovu, i když vím, že to bude těžké a svodů je na každém rohu mnoho,“ dodává Petr.

Psycholog PhDr. Jan Králík říká:

Není blázen, kdo se léčí z alkoholu

„Není pesimistické, když má někdo problém s alkoholem. Ten problém má východisko,“ tvrdí ředitel a psycholog Psychocentra Domeček v Hodoníně Jan Králík. Podle něj se člověk do problémů dostane poměrně lehce a léčení v protialkoholních léčebnách je vždy to nejlepší, co alkoholik udělá. Existují cesty ven, i když je to vždy běh na dlouhou trať, a smířit se s životem bez kapky alkoholu je někdy tím největším problémem.

„Jsou lidé, kteří se ovládnou z různých důvodů. Ale obyčejné nealkoholické pivo dokáže nastartovat recidivu abstinujícího alkoholika do starých kolejí během několika málo chvil,“ varuje psycholog. V místnosti, kde se pravidelně schází s lidmi a problémem alkoholu, jsou čtyři stěny svědkem mnoha životních příběhů. Přesto zde panuje atmosféra porozumění a „prázdné“ pohledy alkoholiků naznačují, že se tam cítí v bezpečí před zmatkem „tam venku“.
Je závislost na alkoholu dědičná?
Nikdo jistě neví. Geneticky se snad dědí vlohy biologické a neuropsychické – některé temperamentní typy jsou náchylnější například k depresivním náladám, a tím se zvyšuje riziko, že sáhnou po alkoholu. Pak je tu utváření postojů k alkoholu v rámci výchovy, socializace. Dítě z rodiny, kde se pije, bude asi mít větší sklon k nápodobě chování svých rodičů nebo sourozenců.

Co nejvíce ovlivní člověka, aby se stal na alkoholu závislý?
Je to do jisté míry obsaženo již v předešlé odpovědi. Většinou je to dlouhodobý stres, pobyt v prostředí, kde je pití tolerovanou normou, výskyt nějaké duševní poruchy nebo poruchy osobnosti.

Existuje jakási tolerance k alkoholu. Člověk, který má vysokou toleranci, je „snazší“ obětí alkoholu?
Ne, zvyšování tolerance k alkoholu je projevem „tréninku“ syndromu závislosti na alkoholu. Víc toho vypije „bez následků“. Začátečník na dotaz : „Zvracíte?“ odpoví ano, kdežto pokročilý, který popíjí častěji, řekne ne. Organismus si už zvykl.

Proč podle vás přibývá alkoholiků?
Já si myslím, že nepřibývá. Ale přesto, zvyšuje se životní úroveň, lidé nemají výrazné existenční starosti typu „ přežít“, přístup k alkoholu je velmi snadný, jeho pití se stalo samozřejmou součástí většiny rituálů – dříve u babičky byla na stole bábovka a pilo se kafe, dnes je samozřejmá flaška na stole – masivní reklama, výrazná společenská tolerance.

No a také stále častější stres, zvýšený výskyt osob s obtížemi neurotickými ( úzkosti, obsese, fobie, panické reakce ) a depresivními. Alkohol je zpočátku velmi účinný prostředek proti úzkostem a špatné náladě vůbec. Ale pití v takových stavech je přímo ideální pro vznik a rozvoj syndromu závislosti.