„Postupná skrývka ornice a další nadložní vrstvy, byla kontrolovaná vizuálně i pomocí detektorů kovů, odhalila nálezy z pohřebiště i sídliště ze starší doby bronzové, náležící únětické kultuře z období přibližně okolo roku dva tisíce před naším letopočtem,“ informoval vedoucí archeologického pracoviště Masarykova muzea v Hodoníně Jaromír Šmerda.

Velice zajímavé byly odkryté hroby, i když už nebyly v původním stavu. Tehdejší lidé do nich pohřbívali své blízké ve skrčené poloze na boku s různě přitaženými nohami k pánvi a s rukama složenýma před tělem. „Pro starší dobu bronzovou je typické, že řada hrobových zásypů bohužel bývá druhotně vyrabována a kostrové nálezy jsou roztroušené ve vykrádací šachtě a na dně původní rakve. Ani předměty posmrtné výbavy tak leckdy nejsou v primární poloze, řada z nich byla posunuta také působením hlodavců,“ upozornil archeolog.

Přesto se podařilo najít při záchranném archeologickém výzkumu řadu velice zajímavých nálezů. „Nejčastěji dobře dochovanými milodary byly keramické nádobky, někdy i více kusů v jednom hrobě. Výjimečně zůstaly dochovány bronzové šperky, jako jsou hlavně kruhové vlasové ozdoby z jednoduchého i dvojitého drátu, ale také spirálky z náhrdelníků nebo prsteny,“ přiblížil Šmerda.

Jak připomněl, v rozměrnějších a hlubších hrobech byla devastace největší. „Patřily totiž společensky výše postaveným jedincům. Příkladem za všechny je zpustošený pohřeb mladé ženy s několika keramickými hrnky a mísami a především s jedinečným zlatým hruškovitým závěskem,“ poukázal archeolog na unikátní objev.

Na Moravě se totiž těchto šperků sloužících jako ozdoba hlavy objevilo dosud minimum. Prozatím jen šest kusů. „A to většinou v hrobech nalezených již na konci devatenáctého století, a v Čechách dva kusy,“ popsal výjimečnost Šmerda s tím, že tyto ozdoby vyráběli tehdejší lidé ze zlata, ale i z bronzu. „Používány byly zejména v Potisí a sousedním Sedmihradsku v dnešní východním Maďarsku a západním Rumunsku. Možná odtud pochází i samotná žena „nevěsta“, což uvidíme až podle izotopových analýz kostry,“ uvedl archeolog.

Výstava v Kyjově

Elity obyvatelstva dnešního Kyjovska tak podle něj ve starší době bronzové rozhodně udržovaly poměrně dalekosáhlé kontakty. „Může jít o doklad obchodního styku a snahu napodobovat oblíbené evropské módní trendy. Po laboratorním ošetření a konzervaci budeme uvažovat minimálně o krátkodobé výstavě v pobočce Masarykova muzea v Kyjově, na které bychom nálezy představili veřejnosti,“ dodal Šmerda.

Kromě hrobů se s kolegy při záchranném výzkumu zabýval také dvěma objekty ze sídliště. Z prvního z nich si brali pravěcí lidé nejprve hlínu, následně se stal skladištěm odpadu. Také proto zde pracovníci při výzkumu našli zlomky keramiky nebo zvířecích kostí. Druhá jáma sloužila zřejmě pro uchování zásob.

Zmíněné unikátní nálezy objevili pracovníci muzea před výstavbou nové haly společnosti Wiki Kyjov. Tedy v místech, kde se nad říčkou Kyjovkou mírně zvedá terén. Ještě výše, tedy nad silnicí na Svatobořice, učinili archeologové jedinečný objev před jedenácti lety, kdy před stavbou nákupního střediska odkryli rozsáhlé pohřebiště germánských Langobardů z konce období stěhování národů v šestém století našeho letopočtu.