„Ten měl pojmout, jak archeologický ústav, tak i tehdejší středisko krajské památkové péče, které provozně spravovalo tuto lokalitu. My na tyto tradice navazujeme ," řekl současný vedoucí archeologického výzkumu na Slovanském hradišti u Mikulčic Lumír Poláček.

Nová základna Archeologického ústavu na písečné duně v lokalitě Trapíkov nyní čeká na položení základové desky. Do nového zázemí se mají archeologové stěhovat už zimě. Nový objekt má splňovat nároky na moderní badatelské pracoviště zaměřené na špičkový interdispinární výzkum. I po přestěhování ale Archeologický ústav zcela neopustí původní základnu na akropoli hradiště.

Ta má totiž fungovat nejen jako detašované pracoviště, ale má tam vzniknout i Poulíkův památník, který má připomínat doby začátků archeologického bádání Velké Moravy. Slavnostního poklepání základního kamene se zúčastnili zástupci akademie věd, archeologického ústavu, Mikulčic, architektonické kanceláře a dodavatele.

Nová základna vyrůstá na duně

Mikulčice - Nová základna archeologů na mikulčickém hradišti už roste na písečné duně v lokalitě Trapíkov. Bude kilometr daleko od současného pracoviště. Akademii věd vyjde moderní badatelské zázemí na devadesát milionů korun.

Zájem o novou základnu měli archeologové z Akademie věd ČR už několik let. Zvláště pak po roce 2007, kdy velký požár zachvátil administrativní budovu s výzkumnými laboratořemi, depozitáři a archivem dokumentace. Nakonec se začalo s výkupy pozemků pro nové pracoviště až v roce 2010. „Tomu, abychom vůbec mohli někde stavět, předcházela dlouhá diskuze s úřady, ministerstvem kultury, krajem, životním prostředím a památkovou péčí," přiblížil obtíže vedoucí mikulčické základny Archeologického ústavu Akademie věd ČR Lumír Poláček.

Ve spolupráci s mikulčickou radnicí nakonec archeologové našli vhodné pozemky pro nové pracoviště v lokalitě Trapíkov. Poté se začalo intenzivně pracovat na dokumentaci pro stavební řízení.

Nyní už je téměř hotové založení stavby, v němž chybí jen základová deska. „Stavba začne růst poměrně rychle, aby byla do podzimu hotová. Během zimy bychom se rádi stěhovali a na jaře novou základnu zprovoznili," řekl Poláček.

Nové pracoviště vyroste na sídlišti z devátého století, kde archeologové dříve objevili asi osm obydlí. Kromě toho má nové umístění i výhodu v tom, že se nachází na písečné duně. „Nacházíme se totiž v záplavovém území, takže první podmínkou byl vyvýšený terén a druhou jeho navýšení. Důležité je velice kvalitně založit stavbu, aby odolala případným povodním, které se tady dají očekávat," uvedl vedoucí archeologů.

Novou základnu nakonec vyprojektovala brněnská architektonická kancelář, a to i na základě inspirace podobných pracovišť v Německu, Švýcarsku či Francii. „Je to stavba, která je zvláštní v tom, že v ní lidé pracují i bydlí. Navíc tam zpracovávají a ochraňují nálezy. Snažili jsme se ji navrhnout jako jakési město, které má křídlo, kde se bydlí a kde se pracuje," vysvětlil architekt Petr Pelčák. Nová základna bude mít dvě podlaží. „Celé druhé je řešené jako depozity, takže v zimě zajišťuje termopolštářem pohodu přízemí. Zajímavostí je i to, že v době rozlivů řek a říček může základna fungovat i na ostrově," upozornil Pelčák.

Nová základna má spojit badatelskou část s provozním zázemím terénního výzkumu, poskytovat studijní depozitář pro nálezový fond z lokality a ubytovnu pro badatele a sezonní pracovníky. Má se stát také místem mezinárodních konferencí a pracovních setkání. „Opravdu si ji archeologové zasloužili, protože současná základna je už hodně stará," podotkl mikulčický starosta Josef Helešic.

Cena nového pracoviště i s vnitřním zařízením se bude blížit devadesáti milionům korun. „Je to suma, která se nesmí překročit. Základní stavba bude stát šedesát milionů," upřesnil ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Pavel Kouřil.