Oba nálezy souvisí se stavbou čerpací stanice pro novou čističku odpadních vod u josefovského rybníku. „Podařilo se zdokumentovat celkem jednadvacet zahloubených objektů středověkého až raně novověkého stáří. Jednalo se o sídlištní jámy, pec a dřevěnou studnu," informoval vedoucí výzkumu František Kostrouch.

Nejvýznamnějším nálezem je dřevěná studna roubené konstrukce, k jejíž výstavě tvůrci použili zřejmě dub. „Výplň studny obsahovala kuchyňskou a stolní keramiku, zvířecí kosti, omazy stěn ze spáleného dřevěného domu s otisky konstrukčních prvků, zlomky cihel a režných kamnových kachlů, fragmenty okenních skleněných terčíků, skořápky z vajíček. Díky trvalé přítomnosti vody se dochovaly dřevěné artefakty a zejména neopracovaný dřevěný odpad," přiblížil archeolog.

Zvodnělá vrstva ze dna studny se bude kompletně plavit a získá se tak množství drobných nálezů, jako jsou pecky či semínka. „Vzorky hlíny budou podrobeny také pylové analýze, čímž získáme přehled o historickém vývoji životního prostředí v okolí Josefova," doplnil Kostrouch. Vznik a zánik studny odhaduje do období šestnáctého století, případně na počátek sedmnáctého století.

Podle badatele je unikátní stav jejího zachování. „Podobných nálezů je u nás velmi málo. Na Hodonínsku se jedná teprve o čtvrtý nález svého druhu. Josefovská studna je sice nejmladší, ale zato největší a jednoznačně nejzachovalejší," upozornil archeolog.

Dalším zajímavým nálezem je středověká pec. „Jde zřejmě o pec potravinářskou, sloužící patrně k pečení chleba. Má oválný tvar, skládá se z do podloží zahloubené předpecní jámy, a co je zajímavé, má minimálně dvě topeniště," popsal pracovník muzea. Odebraný materiál z pece nyní čeká na analýzu, aby se zjistilo, čím předchůdci obyvatel Josefova topili.

Díky zlomkům keramiky nalezených v zásypu pece mohou archeologové předběžně datovat pec do období raného středověku. „Zda se jedná o období velkomoravské, či povelkomoravské, nám upřesní až rozbor nálezů a následné analýzy při zpracování výzkumu," doplnil Kostrouch.

Zároveň upozornil, že zahloubené sídlištní jámy i renesanční studnu lze ztotožnit se zaniklou středověkou vesnicí Kukvice, která předcházela založení současné obce Josefov. „První písemně doložené zprávy o osadě Kukvice na Hodonínsku se objevují až v počátku šestnáctého století, kdy Jindřich z Lipé v roce 1507 postoupil Heraltu Kunovi z Kunštátu a jeho ženě Mandaleně ves a dvůr Kukvice náhradou za pozemky zaplavené pavlovickým rybníkem u Bořetic," píše se v letos vydané knize Josefov, císařská obec.

Archeologie však podle Kostroucha umožní posunout počátky Kukvic minimálně o dvě stě let do minulosti. „Jsem rád, že se objevily tyto nálezy. Alespoň tak můžeme říci, kde přibližně ležely Kukvice," řekl josefovský starosta Vojtěch Pospíšil. Samotný Josefov vznikl až v roce 1782.