Cestou z města přes dnes již zrušený železniční nadchod u cukrovaru za železnicí míjel poutník rozlehlý tovární komplex, na jehož jedné ze zdí mohl po dlouhou dobu číst jednoduchý nápis složený ze tří písmen: HAK. Tento tovární areál je dnes rozdělený na několik částí, z nichž asi největší funguje v současnosti pod staronovým názvem JMA. Za dobu svého trvání však tato firma prošla řadou významných změn, které se týkaly nejen názvu.

Slévárenskostrojírenský podnik, jehož hlavní náplní je výroba armatur, nezačínal v těchto místech. Začátky jsou spojeny se jménem Václava Kudrny, který již v roce 1881 založil v tehdejší Rohatecké ulici (dnes Štefánikova) slévárnu šedé litiny. Že jméno Václav není chybou, i když v literatuře bývá uvedeno jméno Karel Kudrna, upřesňuje inženýr Slavíček z JMA.

„Zjistili jsme, že pod zakládající listinou je podepsán Václav. Karel Kudrna byl synem zakladatele Václava, respektive německy Wenzela," uvedl Slavíček. Firma zaměstnávající asi dvacet pracovníků se od počátku specializovala na výrobu jednoduchých armatur a hlavně na opravy strojního zařízení místních továren.

Karel Kudrna přebírá podnik v roce 1907 a v této době dochází k rozšíření slévárenské výroby. Firma se specializuje na výrobu kanalizačních a vodovodních armatur, stojanových čerpadel a podobného sortimentu. Po první světové válce došlo v roce 1921 ke spojení s firmou elektrotechnického odborníka Františka Höniga. Firma dostala nový a dlouhý název „Ing. František Hönig a spol., strojírna, slévárna a elektrotechnická továrna v Hodoníně" a ke slévárenství přibyla i výroba elektrotechnická. Spojení netrvá dlouho, od roku 1927 je zde podnik „Karel Kudrna, slévárna a strojírna v Hodoníně".

Podnikání se celkem daří, ale prostory se ukazují jako nevyhovující. Dne 2. 12. 1936 majitel požádal městský úřad o povolení stavby nového závodu v prostorách zmiňovaných v úvodu, tedy u Lipové aleje při cestě do Bažantnice. Město žádosti vyhovělo a 8. 11. 1937 začíná výstavba nové továrny. Po relativně krátké době 11. března 1938 zahájila výroba v novém areálu a počet zaměstnanců se už blíží k číslu sto padesát.

V období protektorátu v roce 1943 se mění rodinná firma na akciovou společnost HAK, a. s., a tehdy také vznikla značka HAK, kterou dodnes můžeme nalézt na různých kanalizačních armaturách a podobných, většinou litinových výrobcích. V roce 1944 firma doplatila na svoji polohu poblíž nádraží a 20. listopadu ji vážně poškodilo bombardování.

Po válce neměla značka HAK dlouhého trvání. Po znárodnění v roce 1948 přebírá nad firmou až do roku 1950 národní správu Sigma pumpy, n. p., Olomouc a v tomto roce končí i značka HAK.

Od 1. ledna 1950 pak spojením firem HAK, strojíren Ing. Höniga a strojíren Františka Čurdy a Františka Veverky vznikla společnost Jihomoravská armaturka národní podnik, se kterou se poprvé objevuje nová značka JMA.

Továrna se i nadále rozrůstala. V roce 1954 byl k JMA připojen závod Janka v Rohatci a k největšímu rozšíření došlo o necelých dvacet let později. V roce 1973 byla uvedena do provozu nová slévárna šedé litiny a v roce 1978 byla zprovozněna strojírenská výroba dálkového ovládání pro atomové elektrárny, které se vyrábělo v rámci tehdejší RVHP. Od roku 1979 byla Jihomoravská armaturka součástí koncernu Sigma, a když v roce 1990 koncern Sigma zanikl, podnik ještě působil pod názvem „Sigma Hodonín, státní podnik".

V roce 1996 byla Sigma Hodonín, s. p., rozdělena na tři části: Jihomoravskou armaturku, Armaturku Rohatec a na společnost Gemax. Od té doby se datuje novodobá historie společnosti spojená s účastí zahraničního kapitálu.

ANTONÍN KUČERA