Tříletý projekt za patnáct milionů korun spočívá v organizaci řady vzdělávacích akcí, tisku informačních letáků nebo vývoji mobilní aplikace. „Podle Státního zdravotního ústavu způsobují zdravotní nerovnosti v republice ekonomickou ztrátu pětaosmdesát miliard ročně. Je tedy potřeba tento problém začít systematicky řešit, o což se Saste Roma snaží. Přínosy akce tak jeho částku převyšují,“ vysvětlovala vedoucí projektu Hana Maršálková.

Za osmnáctiletý rozdíl v průměrném věku dožití mohou podle organizátorů projektu hlavně tři faktory: neznalost, jak se o zdraví starat, nedostatek informací a podpory pro změnu životního stylu, ostych z návštěvy lékaře a strach. „Romové o téma zdraví zájem mají. Například mezi staršími ročníky ale panuje onen přirozený strach. Obávají se bolesti, bojí se, co jim lékař řekne. Návštěvy lékařů proto odkládají,“ uvedla sociální pracovnice brněnské organizace IQ Roma servis Martina Horváthová.

U mladších ročníků převládá spíše ostych. „Někdy mají problém se k lékaři vůbec dostat. Měli jsme tu případ, který je úplně ukázkový. Rodina se řádně objednala a zaregistrovala u zubařky. Když však přišli do ordinace a lékařka uviděla, že jde o Romy, úplně otočila. Řekla, že má plnou kapacitu a vyhnala je. S tím se setkávají běžně,“ upřesnila Horváthová.

Patnáct tisíc Romů

Podle Strategie romské integrace v Brně žilo k minulému roku zhruba patnáct tisíc Romů. Z toho více než polovina v podmínkách sociálního vyloučení. „Každý projekt zaměřený na zdraví populace v sociálně vyloučených lokalitách je velice potřebný. Pozitivní dopady na zdravotní stav obyvatel se pak odráží také v celkovém zlepšení sociální situace,“ je přesvědčená vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu Marie Nejedlá.

Kromě svatoanenské nemocnice se do projektu zapojila Fakultní nemocnice Brno či Masarykův onkologický ústav.