Archeologové pak kromě hrobů z osmnáctého století našli středověké zlomky keramiky a největším překvapením byl objev pravěké jámy.

„Ve výplni jámy se nacházely zčernalé zvířecí kosti a zejména zlomky zdobené keramiky, které datují jámu do doby bronzové. Jde o nový poznatek, o kterém se dosud nevědělo,“ řekl archeolog Masarykova muzea František Kostrouch. První zmínky o Dolních Bojanovicích se v písemných pramenech objevují totiž až k roku 1386. „Jak je vidět, i menší, plošně nerozsáhlý a navíc vybagrovaný výkop může výrazně obohatit historii i prehistorii Dolních Bojanovic,“ upozornil Kostrouch s tím, výkopové práce je potřeba ohlásit, aby se nepřicházelo o cenné poznatky z historie.

Překvapením pro archeology byl i nález rozsáhlé jámy z přibližně druhé poloviny čtrnáctého, či první poloviny patnáctého století. Nacházela se pouhých sto šedesát centimetrů pod povrchem a v ní archeologové našli zlomky keramiky a zbytky spálené dřevohliněné nadzemní stavby. Jáma sloužila zřejmě jako zásobárna obilí pro tvrz a faru, které se ve středověku v místě u kostela odpradávna nazývaném Kopeček či Pargan nacházely. Kromě toho tam stával i gotický kostelík a hřbitov. Právě někdy z období osmnáctého století, těsně před přestěhováním hřbitova, pocházejí i objevené kosterní nálezy.

Kromě kostry novorozence je zajímavý hrob ženy středního věku a výšky 155 centimetrů, na jejíž hlavě se našla zachovalá ozdoba i s chomáčky vlasů, dále růženec a medailonek s barevným obrázkem světice.