Jejich počty se podle informací od Povodí Moravy každoročně zvyšují.

„Situace je každý rok na různých místech odlišná. V některých letech jsou bobři aktivnější a způsobují větší škody. Nejpostiženějšími regiony ale zůstává jižní Morava, zejména Znojemsko, Břeclavsko, přidává se také Brněnsko a oblasti podél Baťova kanálu. Ale velké škody způsobuje zemědělcům či rybářům také na Olomoucku a Přerovsku,“ přiblížil Deníku mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Chřadnoucí topolové stromořadí mezi Dražůvkami a Želeticemi dostane rázný řez. Vyrůst tu pak mají i duby, vrby, olše a jilmy.
Pro bezpečí cyklistů se na Ždánicku chystá řez topolů, nahradí je duby i vrby

Informace o zvýšeném výskytu bobrů u unikátní vodní cesty potvrdil i ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.

„Na Baťáku jsou bobři hodně rozšíření. Například na Zarazicku byla i dost proděravělá hráz, viděl jsem také vyšlapané bobří cestičky, které vedly do polí s dozrávající kukuřicí. Z míst, kde Povodí Moravy vybudovalo nové kamenné opevnění břehů, se ale bobři přesunují, a to hlavně do závlahových kanálů,“ nastínil bobří posun Bártek.

Ve Strážnici uzavřeli lávku přes Baťův kanál kvůli havarijnímu stavu.
Uzavřená lávka nad Baťovým kanálem ve Strážnici. Opravená bude před sezonou

Bobří práci lze ale i na začátku března vidět přímo na březích Baťova kanálu, a to například naproti cyklostezky mezi Strážnicí a Petrovem. Právě zmíněný postup se zpevněním břehům vodohospodáři praktikují cíleně.

„V některých lokalitách, které patří z hlediska činnost bobra k nejvíce postiženým oblastem, jsme museli hráze kvůli bobrovi zpevnit štětovými stěnami či kamennou rovnaninou. Proti okusu stromů se snažíme používat pletivo či speciální protiokusový sprej,“ uvedl mluvčí státního podniku, kterému ročně bobři způsobují škody v hodnotě vyšších jednotek milionů korun.

Jak předeslal hned na úvod, bobr je živočich, který k nám patří a v přírodních a přirozených oblastech je jeho činnost přínosná. „Zde také v případě jeho výskytu pouze sledujeme vývoj a do jeho biotopu nijak nezasahujeme. Zcela odlišná je ale situace v obydlených oblastech a v oblastech s vysokým výskytem lidí. Největší škody tam bobr způsobuje narušováním ochranných hrází, stavbou zátaras, které vzdouvají vodu a zaplavují okolní pozemky, ale také kácením a ničením zdravých stromů a dalších břehových a pobřežních porostů,“ vysvětlil Chmelař.

Zdroj: Deník/Petr Turek

Jak dodal, bobr se velmi dobře přizpůsobuje lidem. „V místech, kde jsou lidská obydlí, zahrady a zahrádkářské kolonie či zemědělské plochy, kde si snadno hledá potravu, se mu daří velmi dobře. Nedovedu si troufnout odhadnout vývoj, ale dle současných trendů bude bobr obsazovat další i lidmi osídlené oblasti a dá se proto předpokládat, že úměrně s růstem jeho populace se bude zvyšovat jeho aktivita, škody, které způsobuje, a rizika, která s jeho činností souvisí,“ doplnil mluvčí vodohospodářů.