Zahrádkářská sezona je v plném proudu. Kromě vypěstovaných plodů a rostlin zároveň vzniká množství biologického odpadu.

Logicky tak vyvstává otázka, kam s ním? Spálit, smíchat s ostatními odpadky nebo vyvézt za vesnici či do lesa.

Možností je mnoho.

A k těm zmíněným lidé sahají až příliš často. Obyčejně pak sousedy obtěžují hustým dýmem nebo větvemi naházenými v potoce. Přitom spousta obcí nabízí možnost umístit ho do kompostárny.

V Dambořicích a Stavěšicích jdou na problémy s množstvím bioodpadu jinak. Úřady ho nechají místním odvážet od domu. Stačí ho roztřídit.

„Lidé nám zkrátka cpou bioodpad do popelnic. Dají tam všechno,“ uvedl dambořický starosta Josef Kratochvíl důvod, proč obec zvolila poněkud netradiční krok.

Nápad vznikl při poradách s firmou Ekor provozující kompostárnu na okraji Kyjova. Tam také veškerá přebytečná tráva a klestí nakonec skončí. První svoz je v plánu už v polovině srpna.

Ještě předtím si však obyvatelé Dambořic vyzvedli téměř čtyři sta plastových nádob, do kterých bioodpad postupně ukládají. Každý lichý čtvrtek jej pak řidiči odvezou směr Kyjov.

„Lidi zájem mají, ale uvidíme, jak to bude vypadat až se bude odpad svážet,“ poznamenal Kratochvíl. „Je ale pravda, že s negativní reakcí jsme se nesetkali.“

Jen někteří z tamních zahrádkářů nádoby odmítli. Důvod je prostý: kompost si umí zpracovat sami. „Popelnici jsem si vzala, ale asi ji potřebovat nebudu. Máme betonovou jámu, kam odpad hážu a občas ji posypu hlínou. Jednou za rok ji promíchám a po dvou letech to jde na pole,“ sdělila například jedna z místních zahrádkářek.

Stejný trend jako v Dambořicích nastavili také v blízkých Stavěšicích.

„Šli jsme do toho, protože bioodpadu přibývá. Lidi listí třeba pálí, takže jsme se pro to rozhodli také,“ sdělil starosta Stavěšic Miroslav Fridrich.

I ten registruje hlavně pozitivní ohlasy, což dokládá rychlým rozebráním nádob, které už mají Stavěšičtí doma.

„Bavili jsme se o tom už asi před půl rokem a zjistili jsme, že je to potřeba,“ uvedl starosta. „Jeden týden se odveze komunální odpad, druhý zase ten biologický.“

Zpracování nahromaděného klestí či trávy se pro většinu obcí stává čím dál častěji aktuálním tématem. Nedávno například spustili kompostárnu v Prušánkách, stejně je tomu v Mutěnicích, kde dokonce pojme tisíc tun.

Všude tam však musí lidé odpad dopravit sami.

A to bývá mnohdy problém.

Nejeden les tak zažívá nájezdy zahrádkářů s kolečky naplněnými vznikajícím kompostem.