„Jen za loňský rok jsme napočítali kolem sto dvaceti stromů. Některé jsou nakousané, jiné bobři narušili tak, že jsme je museli skácet a odvézt,“ potvrdil Tomáš Tichý z Rybářství Hodonín. Ten dále doplnil, že šlo většinou o topoly a částečně také vrby. Většina lesů v okolí Písečných rybníků je přitom ve správě Lesů České republiky. Ty však zásadní škody, které by jim bobři způsobili, nezaznamenaly. „Daleko větší škody působí bobři podél toku Moravy, Baťova a dalších kanálů,“ informoval tiskový mluvčí Lesů České republiky Radek Drahný.

Přítomnosti bobra evropského v okolí Písečných rybníků už si ale všimli také ochranáři. „Ano, o jeho přítomnosti v této lokalitě víme. Je tam pár skupin, které už ale pouze monitorujeme,“ vysvětlil Petr Havlík z občanského sdružení Děti země.

Určit počet kusů, kteří se v okolí rybníků pohybují, ale není tak jednoduché, a to ani přesto, že několik posledních let už se nezvyšuje hustota populace bobrů na dolní Moravě. „Jedna bobří rodina operuje na délce toku jeden až pět kilometrů, ale na místech, kde je například silné zmlazení vrb, což znamená úživný břeh, může být rodina na každém kilometru toku. Toto je ale situace například na dolní Dyji,“ uvedla tisková mluvčí Města Hodonín Petra Kotásková. Ta dále doplnila, že hustota obsazení toku jednotlivými rodinami se liší i podle toho, jak „úživné“ jsou jeho břehy.

Vyřešit problematiku přítomnosti bobrů v různých lokalitách se přitom oficiálně už od podzimu roku 2006 snaží návrh Programu péče o bobra evropského, který počítá s rozdělením území do tří zón A, B a C, a to podle stupně intenzity ochrany tohoto druhu. „Zóny A jsou zároveň evropsky významné lokality. Toto by vlastně měly být takové přísnější rezervace. Zóna C je poté místem, kam nechceme, aby se bobr dostal. Což je jihočeská rybniční oblast,“ vysvětlil odborný asistent na Katedře ekologie a životního prostředí olomoucké Univerzity Palackého Vlastimil Kostkan.

Ten dále doplnil, že zónou B je poté zbytek území České republiky. „To je naprostá většina území a v této by v podstatě mělo mít zvíře možnost migrovat a žít. Pokud se ale dostane do střetu s člověkem, tak by ochrana nebyla tak přísná,“ doplnil Kostkan.