Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bobři se vrátili a je jich víc

HODONÍNSKO - Výsadek vyhynulého bobra evropského do volné přírody se podařil. Bobři nezahálejí a kácejí stromy ostošest.

9.8.2007
SDÍLEJ:

Detail spadlého stromu.Foto: Martina Skládalová

Když vysazovali ochranáři bobra evropského v osmdesátých letech do volné přírody, byla to velká událost. V současnosti se bobr rozšířil a lidé už ho mohou vidět nejen v lese na Hodonínsku, ale občas zabloudí i na sídliště nebo zůstane ležet na silnici po srážce s autem. Bobří populace se utěšeně rozrůstá, způsobuje ale také problémy lesníkům.

„Bobr se vrátil do volné přírody po dvousetleté pauze a stal se jejím běžným prvkem. O nově zavedený druh je potřeba pečovat, protože není těžké ho znovu vyhubit. S jeho výskytem jsou ale taky spojeny problémy, které přináší člověku v roli hospodáře,“ zhodnotila situaci bioložka Lenka Hamšíková.

Lesníci i ochránci přírody se shodnou na tom, že populace bobrů na Hodonínsku se rozrůstá.

Nejčastěji způsobují bobři škody lesníkům. „Odstraňujeme stromy, které bobři pokácejí. Musíme je změřit a odborník potom vypracuje znalecký posudek. Následně stát škody uhradí,“ řekl vedoucí polesí Soutok Jiří Švirga.

V polesí Židlochovice, které spravuje také lužní lesy kolem Moravy, způsobí bobři škody kolem šesti a půl milionu korun ročně. Bobři kácejí ve velkém vzrostlé stromy, ale okusují i mladou výsadbu. Místo školek po nich zůstávají v lesích holiny.

Škody pak nahrazuje ministerstvo financí prostřednictvím Úřadu Jihomoravského kraje. „Při požadavcích na náhradu škod způsobených bobry absolvujeme poměrně složitá jednání. Letos už požadujeme náhrady za škody za sto třicet tisíc,“ uvedl vedoucí strážnického polesí Bohumil Pípal.

Lesníkům ani ochranářům neusnadňuje situaci ani legislativa, kde se kříží požadavky zákona o lesích a zákona o ochraně přírody.

Bobr se vrátil a s ním přišly i škody na lesním porostu

Bobr evropský u nás v minulosti vyhynul. Ochranáři ho začali vracet do volné přírody v osmdesátých letech po dvousetleté pauze. S jeho rozšířením ve vhodném prostředí vznikají ale i problémy. Bobr rád kácí vzrostlé stromy i malé stromky. Větvičky a kůru mladých stromků používají bobři jako potravu. Bobří hráze prý ale v lužních lesích na Hodonínsku příliš nestavějí.

Nejpracovitější jsou tato zvířata na podzim, kdy shromažďují zásoby na zimu. Les bývá v té době plný typicky zahrocených kmenů, kolem kterých se povalují hromady pilin. Tento pohled působí v našich podmínkách nezvykle. Biologové jsou optimističtí a věří, že se lidé časem naučí s bobry žít a v jejich ochraně budou pokračovat.

„Populace bobrů je dnes nasycená, nacházíme v lese jedince, kteří uhynuli na následky zranění z boje o teritorium,“ uvedla bioložka Lenka Hamšíková.
Nedávno měli problémy s bobry ve Veselí nad Moravou, kde museli před jejich zuby chránit třešňovou alej. Bobři pronikli i do lednického parku. Přes všechny problémy, které způsobují, jsou na dobré cestě stát se znovu běžnou součástí přírody.

 

Bobr evropský je naším největším hlodavcem

Bobr evropský (Castor fiber) v dospělosti dosahuje délky až 100 centimetrů a jeho hmotnost se pohybuje okolo 30 kilogramů. Tělo má bobr evropský pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Oči jsou před vodou chráněny průhledným víčkem, zvaným - mžura. Bobr má také žlázu vyměšující látku, která impregnuje srst. Pod vodou je schopen setrvat až 20 minut. Typickým znakem bobra je plochý šupinatý ocas. Zadní tlapka je vybavena plovací blanou, která bobrovi umožňuje pohyb pod vodou.

Životní prostředí bobra

Obecně bobrům vyhovují místa s mírně tekoucí vodou a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza nebo topol. V našich podmínkách si bobři hloubí v březích toků i stojatých vod hluboké nory, v nichž mají svá podzemní hnízda. Typické bobří stavby z klacků a jílu si staví převážně v bažinatých krajinách.

Bobr evropský a jeho potrava

Bobr evropský se živí bylinami, ale také lýkem a větvičkami topolu a vrby. Občas se také živí kůrou stromu a jinými dřevinami. V létě dává přednost bylinnému patru.

Rozmnožování

Po 107 denní březosti se samici rodí v květnu nebo v červnu 2 až 5 mláďat, která pak 2 roky zůstávají v mateřské kolonii. Tato mateřská kolonie je tvořena rodiči a letošními a také loňskými mláďaty. Po té zakládají novou kolonii.

Jak bobři staví svá obydlí ?

Bobr evropský neužívá stromů jen k potravě, ale také ke stavbě svého obydlí. Bobr může strom pokácet a použít jej jako základ svého hradu, který tvoří hráz na potoce nebo řece, kde se rozhodl bobr usídlit. Ze svého stavení bobři vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Práce bobrů má kladný vliv na druhovou rozmanitost.

ZDROJ: www.chovatelka.cz

9.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kotlíkové dotace: zbývá jen polovina peněz, lidé už zažádali o 63 milionů

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Celníci objevili dvě nelegální herny. Od začátku roku zabavili přes sto automatů

Blanensko – Víc než sto zadržených herních automatů a hotovost ve výši téměř padesát tisíc korun a padesát eur. To je výsledek kontrol, který od začátku roku provedla Celní správa v Jihomoravském kraji.

Opilý řidič vjel na staveniště a narazil do středového silničního ostrůvku

Blatnice pod Svatým Antonínkem – Více než dvě promile alkoholu nadýchal mladý řidič, který se v noci na pátek vyboural v Blatnici. Najel do úseku, kde se právě opravuje silnice. Může za to jít i na tři roky do vězení.

V kůži archeologů. Lidé si vyzkouší práci s detektorem kovů

Jižní Morava /TIPY NA VÍKEND/ - Prohlédnout si naleziště i historické předměty mohou v sobotu lidé na jižní Moravě. Instituce v celém kraji oslaví Mezinárodní den archeologie.

Bardotka i bubny tajgy. Historické vlaky projedou v sobotu po Vlárské dráze

Brno /FOTOGALERIE/ - Šlechtična, Bardotka nebo Sergej v sobotu ovládnou železniční trať z Brna do Veselí nad Moravou. Historické lokomotivy s těmito jmény vyjedou u příležitosti výročí sto třiceti let existence Vlárské dráhy, tratě z Brna do Trenčianské Teplé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení