Jako chybu vidí obyvatelé výsadbu širokořádkových zemědělských plodin nad Boršovem. Ty tam pěstuje firma Zemspol. Její zástupci se proto s lidmi i vedením radnice ve středu sešli, aby se dohodli, jak záplavám zamezit. „Můžeme udělat dvě věci. Pěstovat plodiny, které pro nás budou ekonomický výhodné, a vytvořit pás, který bude rozčleněný v rámci svahu. Voda se ale bere nejvíc na polní cestě. V poli není zemina tak utužená," uvedl za podnik Pavel Dovolil.

A přidal, že obchodovatelných komodit je v současnosti velice málo. Sadit tak může jen pšenici, řepku, slunečnici a kukuřici. Právě s tou jsou místní nespokojení. „Před deseti lety se řeklo, že se tady sadit nebude, ale je tady pořád," rozčílil se například Ivan Dobeš.

Starosta Kyjova František Lukl oponoval tím, že zemědělce s takovou výsadbou podporuje stát. „Ruku na srdce, kdo by takové možnosti při podnikání nevyužil?" zeptal se Lukl.

Další z místních, Josef Něnička, poukázal na fakt, že dnes všechna úrodná půda z polí končí v Kyjovce. „Soukromníci tady dřív měli vodoteče. Když byly plné bláta, tak je házeli zpátky," uvedl. Libor Klimeš zase upozornil na nedostatečné čištění kanálů, které za zvýšeným množstvím vody v obci může také stát.

Bouřka přinesla bahno do obydlených částí Kyjova i v roce 2011.

Možné řešení nastínila Marie Hochmanová, která se erozí dříve zabývala. „Povodí je obrovské, když se k tomu ještě přidá kukuřice, jde o nechráněné erozní území. Kolapsu se ale dá zabránit protierozní ochranou, jejíž hlavní idea ochrany spočívá ve způsobu co nejvíce vody na zemědělské ploše zadržet a tu přebytečnou neškodně odvést soustavou svodných prvků do vodoteče," vysvětlila Hochmanová.

Primární ochrana podle ní závisí na zemědělcích. Mezi nejjednodušší způsoby patří vhodné osevní postupy, agrotechnická opatření zahrnují vrstevnicovou orbu, vytvoření travnatých pásů či průlehů, soustavu záchytných a odváděcích příkopů. Technickým opatřením může být také poldr, tedy záchytná protierozní nádrž. Ten už se ale řadí mezi finančně i stavebně náročnější řešení. „Alespoň částečná ochrana spočívá ve vytvoření záchytných travnatých pásů a odvedení vody oboustrannými příkopy podél neudržované polní cesty," dodala odbornice.

Řešení navrhne odborník. „Čištění kanálů provedeme ale ještě teď na podzim," prohlásil Lukl. Problémem se má zabývat také kyjovské zastupitelstvo a rada. S místními se vedení města sejde znovu v listopadu.

Kyjovsko je dlouhodobě zařazené mezi regiony, ve kterých je půda postižená vodní erozí. „Působením eroze dochází k rozrušování zemského povrchu zvláště při silných prudkých deštích na svažitých pozemcích s intenzivní zemědělskou činností," doplnila Hochmanová.

Boršovští se s naplaveninami setkávají opakovaně. V 80. letech minulého století vznikl za Boršovem poldr jako černá stavba, ke které neexistuje dokumentace. I po třiceti letech ale plní svůj účel. Zabraňuje zatopení středu dříve samostatné obce.

MAGDALÉNA KUNRTOVÁ