Odbije třetí hodina odpoledne a zemědělci na Slovácku se modlí. Už několik dní po sobě v tuto dobu slyší první hřmění. Sledují, kam tentokrát uhodí přívalový déšť, aby zničil úrodu. Nejvíce déšť poškodil pěstitele u Rohatce, Dubňan, Milotic či na Ždánicku.

„Každý den prší ve stejnou dobu. Bouřky se vyskytují stejně jako na severní Moravě naprosto nevyzpytatelně. V největší míře zasahují vždy území o rozloze tři až čtyři kilometry čtvereční,“ uvedl jeden z největších hospodářů regionu Petr Chaloupka. „Ještě také záleží na tom, kolik kde s deštěm napadne krup a co má kdo kde nasazené,“ dodal. To potvrzuje i ředitelka okresní agrární komory Milada Zimáková.

„Jde o problémy na několika konkrétních místech. Zatím nemám hlášené škody většího rozsahu,“ uvedla.

V okrese Hodonín je proto mnoho míst, kde si zemědělci mnou ruce nad solidní závlahou, ale také mnoho dalších, kde je zničená úroda a zatopená pole. Nejvíce zaplakali ti, co měli v místech největších dešťů kukuřici nebo řepku, která je právě nyní nejcitlivější. To se stalo například v okolí Dubňan nebo Ratíškovic. Řepka je přitom v posledních letech oblíbená, proto ji pěstitelé i na Slovácku hojně vysazují. Na rozdíl od jiných plodin má jistý odbyt.

Někdo má štěstí

Stále jsou ale i takoví, co zatím vyvázli bez poskvrny. „Hospodařím třeba na pozemcích v Archlebově, ale řepku tam naštěstí nemám. U Kyjova mi trochu polehla pšenice, ale není to nic výrazného. V této fázi to navíc u pšenice už není až tak na škodu,“ je v klidu Chaloupka.

Přívaly vody se zatím vyhýbají větší části Kyjovska a také většině Veselska. „Víme o škodách v okolí, ale tady zatím větší problémy nejsou,“ shodují se také zemědělci v Podchřibí.

V očekávání jsou i sadaři. Někde už sčítají škody, jinde se snaží rychle sbírat, aby škodám předešli. „Nejhorší je, když přijde hodně vody nebo i kroupy na právě zralé ovoce. To jsou nyní višně a meruňky,“ řekla vedoucí mikulčických sadů Zdeňka Pindová.

Višně se kvůli nízké ceně výkupu musejí sklízet strojově, což znamená pro nacucané ovoce hned několik velkých nárazů. Proto praskají. Višně pak nemohou být prodané jako konzumní, ale pouze do marmelád nebo na pálení. To stejné platí i pro meruňky. Horší kvalita znamená další ztráty. Zemědělská družstva pak nemají peníze na najímání brigádníků na ruční práce.

„Tyto deště klidně mohly přijít, ale na jaro, jak by měly,“ poznamenala Pindová.

Že je déšť skutečně nevyzpytatelný, dokazují i čísla srážek, které si Petr Chaloupka pozjišťoval v okolí svého bydliště v Archlebově. Během krátké doby tam v úterý spadlo více než padesát milimetrů srážek, stejně jako chvíli poté ve Ždánicích nebo Lovčicích. V sousedních Žarošicích, Želeticích nebo blízkých Svatobořicích naopak spadlo jen deset milimetrů.