Na staveništi odborníci odkryli zahloubené objekty. Byly to tři velké sídlištní jámy, potravinářská pec a jedna hluboká jáma pro kůl, který byl zpevněný mohutným kamenem. „Jámy pravděpodobně sloužily jako zázemí středověké vracovské tvrze," přiblížil Šmerda.
Tvrz se nacházela u Sokolské ulice za dnešní sokolovnou a Domem dětí a mládeže. V předhradí bývala služební osada, jež zajišťovala požadavky obyvatel stavení. „Vůbec poprvé byl zdokumentovaný i zdejší dost velký a hluboký příkopovitý útvar, který s tvrzí pravděpodobně souvisí a tvořil součást opevnění," sdělil archeolog.
V jámách bylo velké množství keramiky, která je svým tvarem a výzdobou typická pro druhou polovinu třináctého století. „Keramické nádoby mohly sloužit ve středověké kuchyni či při stolování. Dále jsme nalezli i zvířecí kosti, asi zbytky od panského stolu," prozradil dále Šmerda. Střed tvrze archeologové prozkoumat nemohli, nacházel se zřejmě v místě dnešního venkovního hřiště sokolovny.
O období, z něhož nálezy pocházejí, se zmiňuje i Rudolf Hurt ve své knize Dějiny města Vracova. „Tvrz poskytovala ubytování pro úřednický aparát Břeclavského kraje. Jádro pevnosti zřídili už Přemyslovci v jedenáctém století. Vznik osady byl hospodářským podnikem, zemědělská plocha měla osm tisíc měřic, kromě pastvin zde byly i dubové porosty," uvedl Hurt. Mezi nejstarší místa patří Stará ulice. Ve třináctém století měl Vracov tvar písmene J. Dnes by se jeho území dalo vymezit Vlkošskou ulicí, Mírovým náměstím, Bzeneckou a Starou ulicí, ve směru na Vacenovice pak ulicemi Komenského, Na Rybníčku či Horní a Dolní řádky.
Kvůli archeologickým objevům se muselo posunout datum dokončení stavebních prací. „Protáhly se celkem o týden. Archeologové pracovali na místě čtyři dny, další tři dny přibyly kvůli zkouškám, v místě byl dříve zvodnělý terén," řekl vracovský starosta Jaromír Repík. Rekonstrukce zřejmě skončí v pátek devátého října.
