Nadšenci pro kolečkové brusle nemají zelenou. Podle zákona jsou totiž bruslaři považováni za chodce, a tak nemohou jezdit po veřejných cestách. Patří na chodník. Zdolávat centrum po dlážděných chodnících je ale na kolečkách složité a nelíbí se to ani pěším. Rozvoj cyklostezek je v regionu zatím v plenkách, a tak naříkají cyklisté i inlajnisté, jak se bruslařům říká. „Většinou přes město projíždím jen od stezky k domu, protože jet po těch kostkách na kolečkových bruslích je spíš námaha než zábava,“ řekla jedna z bruslařek Tereza Strnadová.

Podle ní je pro jízdu na inlajnech nejlepší hladký betonový povrch. „Na tom se jede jako po másle, ale takových je hodně málo,“ povzdechla si Strnadová. Zákon o provozu na pozemních komunikacích je však nekompromisní. „Bruslař na silnici nemá co dělat,“ potvrdil vedoucí skupiny dopravních nehod z Dopravního inspektorátu policie v Hodoníně František Vaďura. Podle Vaďury se bruslaři stejně jako cyklisté, kteří dříve jezdili například jen do práce, stali obětí módního trendu. „Kolečkové brusle jsou určeny pro sport, nejsou tedy nikde definovány jako dopravní prostředek.

Proto by měli bruslaři jezdit pouze tam, kde je to vymezeno,“ tvrdí policejní vedoucí. Cyklostezek vhodných i pro bruslaře je však žalostně málo. Proto se bruslaři často objevují na silnicích. Nehod, které cyklisté a inlajnisté způsobili, letos v okrese rapidně přibylo. Zatímco loni za první čtyři měsíce zaznamenala statistika devět dopravních nehod, za stejné období letošního roku došlo už k téměř třiceti případům. „Je to způsobeno i tím, že mnoho cyklistů je neukázněných. Než někteří sednou na kolo, vypijí pár skleniček alkoholu,“ míní policejní mluvčí Ludmila Straková.

Proto se také policisté nyní zaměřili na kontrolu cyklistů. „Sledujeme už nejen technické vybavení kola, ale i to, zda cyklista nepožil alkohol či návykovou látku,“ upozornila Straková. Podle nových pravidel může takový cyklista dostat pokutu až dvacet pět tisíc korun.