Reakce se nedočkal. „Zastupitelům se asi už chtělo domů, tak si mě jen poslechli a nezmohli se ani na odpověď. Měl jsem k tomuto tématu připravený i návrh na usnesení pro přijetí syrské rodiny a zajištění jejích potřeb. Radši jsem jej ani nepředkládal," popsal Reichsfeld.

Veselského starostu ani místostarosty se redakci Hodonínského deníku Rovnost ve čtvrtek nepodařilo zastihnout, k možnosti přijetí syrských uprchlíků se ale vyjádřil sociálnědemokra­tický zastupitel Ivan Ohlídal (ČSSD). „Něco podobného se snadno navrhuje, uskutečnění podobné myšlenky je ale obtížnější. Uprchlíkům je potřeba pomoci, ale nelze to dělat z pozice zastupitelstva, je to celostátní otázka na vládní úrovni," vyjádřil se bývalý poslanec.

"Plácnutí do vody"

Reichsfeldův návrh považuje Ohlídal za plácnutí do vody. „Jeho vystoupení pro mne moc neznamená, protože to je jen prázdný požadavek bez podkladů a hlubší znalosti problematiky. Nedovedu si například představit prostory, kde bychom mohli uprchlíky ubytovat a které by byly lidsky snesitelné, abychom je nedávali do tělocvičny," upozornil.

Veselanka Monika Žáčková by s přijetím uprchlíků za určitých podmínek souhlasila. „Nerozlišuji, jestli je ta rodina křesťanského, nebo jiného náboženství. Jde o to, z jakých důvodů by se sem chtěla přestěhovat. Také je důležité, aby se přizpůsobila našim normám, pracovala, udělala něco pro společnost a byla zde spokojená. V takovém případě jsem pro. Obě kultury se mohou navzájem obohatit," tvrdí Žáčková.

S obyvateli Turecka, ale i Afriky setkala v zahraničí. „Neměla jsem s nimi žádnou špatnou zkušenost," zhodnotila.

Reichsfeld chtěl ve svém návrhu pro křesťanské uprchlíky ze Sýrie zajistit bydlení, rekvalifikační kurz a školu pro děti. „Ale zdůrazňuji, že by se mělo jednat o nějakou postiženou rodinu, například jezídy nebo třeba i Kurdy, kteří trpí a mají válečná traumata. Není to pro ty, kdo dělají nepořádek a házejí kameny na hranicích. Samozřejmě také ne pro ekonomické uprchlíky," upřesnil bývalý místostarosta.

Redakce Rovnosti zjišťovala případné možnosti umístění syrských dětí v některé z veselských základních škol. „Místo pro žáky máme, do výuky bychom je zařadit mohli, hodně ovšem záleží na stáří dětí. Jazykovou bariéru bychom byli také schopní vyřešit. Jsme církevní škola, takže problém by mohl být s náboženstvím. Obecně si myslím, že bychom si poradili," je přesvědčený ředitel základní církevní školy Ludvík Kostelanský.

VÍCE SI PŘEČTĚTE V PÁTEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ HODONÍNSKÉHO DENÍKU ROVNOST