Úlomky keramiky, které objevil archeolog Masarykova muzea František Kostrouch v objektu ZZN Hodonín, pocházejí totiž z doby římské, kdy naši vlast obývali právě Germáni.

„Pozoruhodný je doklad římsko-provinciální keramiky s červeně malovaným dekorem vně i uvnitř nádoby,“ uvedl František Kostrouch na webových stránkách muzea.

Na objev upozornili stavební dělníci, kteří lidské kosti našli. Dvě téměř kompletní kostry a jedna lebka ležely v zemi celá staletí. Podle archeologa není možné určit stáří kostí, protože do země je někdo uložil druhotně. Kostrouch tedy neobjevil jejich původní hrob.

Kostry nemusely patřit Germánům. Další objevená keramika svědčí totiž o tom, že toto místo obývali také Slované. Nelze tedy vyloučit, že lidé žili na Velkomoravské ulici po celá staletí a střídaly se tu národy. Kostrouch však takové spekulace zatím odmítá.

„Vykopali jsme pouze malou rýhu a z ní nemůžeme dělat závěry. Faktem je, že jsme tady objevili kulturní vrstvu silnou čtyřicet až šedesát centimetrů, a to naznačuje intenzivní osídlení,“ míní archeolog.

Ještě zajímavější by bylo zjistit, kdo tu vlastně na počátku desátého století bydlel. Jedná se o dobu těsně po zániku Velkomoravské říše. A není vyloučeno, že to byli obyvatelé velkomoravských Mikulčic nebo jejich nejbližší potomci.

„Podle jedné z hypotéz se po zániku Velkomoravské říše přesunuli obyvatelé hradiště v Mikulčicích blíže k Hodonínu, právě někam k tomuto místu,“ připustil Kostrouch.

Toto osídlení je asi o sto let mladší než nálezy z Masarykova náměstí, vzdáleného asi osm set padesát metrů. Tam ale o víkendu pokračovaly záchranné archeologické práce a při nich objevil Kostrouch pravěkou keramiku z doby bronzové, starou přes tři tisíce let.