Zajištění podloží bude podle autorů nového geofyzikálního průzkumu velice nákladné, a přesáhne tak možnosti majitelů. „Pokud nedojde k řádnému zajištění jednotlivých objektů, budou i nadále porušovány a narušení se budou dále rozšiřovat a prohlubovat až do chvíle bezodkladného zajištění či kolapsu,“ stojí v závěru průzkumu kolektivu specialistů kolem geofyzika Františka Hubatky.

Analýzu si loni vyžádali městští zastupitelé. O výsledcích jednali radní, kteří zřídili pracovní skupinu jako komisi rady. Ta příští týden začne jednat o dalším postupu, který má vést k sanaci nestabilního podloží a statickému zajištění narušených domů.

Její člen a předseda společenství vlastníků bytových jednotek jednoho z poškozených domů Vítězslav Krabička upozornil, že žádné ze společenství na opravy nebude mít dostatek peněz. „Podle odborného rozpočtového odhadu pro zajištění snad nejvíce poškozeného domu s osmnácti bytovými jednotkami v Křičkově ulici bude potřeba minimálně dvaadvacet milionů korun,“ uvedl Krabička.

V pracovní skupině je také starosta města Libor Střecha. „Intenzivně na řešení pracujeme. Budeme jednat s ministerstvy o poskytnutí možné dotace,“ uvedl Střecha. Krabička navíc navrhuje, aby zastupitelé každoročně vyčlenili v městském rozpočtu na zajištění a opravy nejvíce poškozených domů dostatek peněz.

Podle odborníků je hlavní příčinou poruch v tamních bytovkách neúnosné jílové podloží. To navíc zřejmě ovlivňuje zlom mezi střední a severní částí Vídeňské pánve a agresivní podzemní voda s vysokým podílem síranů. „Nemohli jsme se pustit do oprav, když jsme nevěděli, jak se pohybuje podloží. Řešení pro postižené domy nebude levné,“ podotkl František Ondruš, který v lokalitě byt ani nemůže prodat.

Těžkosti s terénem nemají jen v Hodoníně, ale například i Milonicích na Vyškovsku, kde ujíždějící svah ohrožoval některé domy či hřbitov. „Díky suchu se sesuv zatím zastavil. Bez výkupu pozemků a nějaké dotační pomoci s tím stejně nemůžeme nic dělat,“ posteskla si starostka Jitka Chramostová.