Malé město, kde má radnice jen omezené ubytovací kapacity, se zapojilo do programu přesídlení uprchlíků z Barmy. Není to přitom ani rok, co nový domov ve Bzenci našla rodina z Kazachstánu. V jejich případě šlo o program návratu potomků Čechů z Kazachstánu. Bzenec je zatím jediným městem okresu Hodonín, které na žádost ministerstva vnitra přijalo cizince.

„Před rokem se ozvalo pár lidí, kteří se ptali, proč dáváme byt cizím, když by ho mohl potřebovat někdo z místních. Chtěli jsme alespoň jedné rodině dát šanci žít lépe než v Kazachstánu,“ vzpomněl starosta Bzence Pavel Čejka. Podle něj jsou dnes přistěhovalci z postsovětské země na Slovácku spokojení a radnice neeviduje žádné stížnosti z řad místních.

Ministerstvo vnitra se po loňské zkušenosti ozvalo nedávno znovu, tentokrát s návrhem na přijetí Barmánců. „Napoprvé jsme je odmítli, přece jen máme problém najít bydlení. Když se ozvali podruhé s tím, že nemají dostatek míst, už jsme neodmítli. Ještě jednu rodinu vezmeme,“ říká starosta.

Asijci už mají přichystán byt a v týdnu si jej přijeli prohlédnout. Budou bydlet ve stejném domě jako Kazaši.

Postoj Bzence úředníky samozřejmě potěšil. „V programu integrace azylantů preferují klienti spíše větší města, nicméně i z malých měst a obcí nabídky bytů přicházejí. Podle naší zkušeností je Bzenec velmi vhodné místo pro integraci, a to jak přístupem obyvatel města, tak především aktivním přístupem radnice,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru Ministerstva vnitra ČR. Podle ní se v blízkém okolí jiné město nebo obec tak vstřícně zatím nezachovala. Ministerstvo se momentálně pokouší domluvit pobyt další rodiny už jen v Hodoníně.

Do Bzence se tedy nová rodina z Barmy nastěhuje přibližně v polovině roku. Jde o mladý pár, který má malé dítě. Při návštěvě Bzence zasypali mladí Barmánci zástupce radnice prostřednictvím překladatele mnoha dotazy. Čeká je tady totiž naprosto odlišný způsob života. Především nebudou žít pod diktátem armády, jako dříve.

„Jsme baptisté, kde je tady nejbližší baptistický kostel? Jaká církev v okolí má k baptistické nejblíže? Když tady jednou umřeme, neodmítnou nás tady pohřbít?“ zajímalo je. Kromě toho tápali v tom, kdo a jak se bude o bydlení starat. Netušili totiž, jestli budou moci o byt pečovat sami, nebo se o to někdo direktivně postará.

Barma leží mezi Čínou, Thajskem a Indií. Panuje v ní více než čtyřicet let vojenský režim. Na konci roku 2007 plnily na celém světě média záběry z protirežimních demonstrací, které vedli především buddhističtí mniši. Vloni zase vládnoucí junta odmítla pomoc světa poté, co zemi ničivě zasáhl cyklon Nargis.