Za posledních sto šedesát let se v bzeneckém zámku vystřídaly dva šlechtické rody. Před druhou světovou válkou ho koupili a hospodařili v něm vinaři. Od roku 2002 je majetkem Města Bzenec. Tomu se po jedenácti letech začínají rýsovat plány, co se zámkem, který je nyní v dezolátním stavu. Podle místních už je na čase.

„Je to škoda. Zámek je na pěkném místě, je u něj park. Oddává se v něm, takže proč v něm není nějaká větší obřadní místnost než nyní,“ řekla jedna z obyvatelek městečka Ludmila Grombířová. A osmašedesátiletá Marie ji doplnila, že v zámku nechce podnikatele ani restauraci. „V okolí zámku je jich až moc. Přes víkend se kvůli nim pomalu nevyspím. Ať jsou v zámku natrvalo výstavy a knihovna,“ zamyslela se. Hlavní ale podle obou žen je, aby oprava do města přinesla peníze. A také to, aby rozpadající se zámek neohrožoval kolemjdoucí.

Jak informoval starosta Bzence, Pavel Čejka, zastupitelstvo už rozhodlo o tom, že začne jednat s několika architekty. Odborníci navrhnou, jak se dají jednotlivé objekty zámku a jeho okolí využívat. „Podle nabídek pak rozhodneme, k čemu zámek poslouží. Jestli ho využijeme pouze my, jako město, nebo společně s nějakou firmou. Rozhodnout chceme do konce roku,“ uvedl starosta.

Kromě soukromníků, kteří mu čas od času zavolají a nabídnou, že objekt koupí, má o zámek, nebo jeho využívání, zájem i Zámecké vinařství Bzenec. To je zároveň i největším podnikem v zámeckém areálu a nyní si také dlouhodobě pronajímá část sklepů pod zámkem.

„Sklepy jsme za nemalou částku opravili a v jedné části vytvořili reprezentační místnost. V plánu máme i prohlídkovou trasu pro turisty,“ sdělil ředitel podniku Bořek Svoboda. O podnikání v hlavní budově zámku zájem má. „Záleží ale na tom, jak rozhodne město,“ odkázal se na plány radnice.

Opravy bzeneckého zámku si vyžádají přibližně sto milionů korun. Jak Čejka připustil, pro město nebude lehké peníze získat. Při rozdělování dotací totiž zaváhalo. „Dlouho nám trvalo, než jsme se rozkývali. Přednost měly jiné věci, jako jsou průtah městem, cyklostezky nebo byty v kasárnách,“ připomenul. Alespoň část peněz chce získat z dotací například na cestovní ruch či těch určených pro stavby infrastruktur.

Město za poslední roky upravilo zámecký park do původního francouzského stylu a nechalo opravit střechu a předzámčí. Nyní v něm sídlí Loutkové divadlo Kašpárek. „Ještě před čtyřmi lety jsme různě pendlovali, takže za zázemí, které teď máme, jsme velmi vděční. Můžeme zde mít loutky a kapacita pro návštěvníky je devětaosmdesát míst,“ řekl principál divadla Josef Ženata.

Názory na to, jak zámek využít, se ve Bzenci různí. Zatímco jedni v něm vidí sídlo radnice, druzí chtějí, aby soužil chátrající objekt spíš turistům. Mezi ty patří i starosta, který už v roce 2002 navrhoval, aby vedle loutkového divadla vzniklo informační centrum a prodejna suvenýrů. „V předzámčí mohou vzniknout kanceláře, vinárna, kavárna a restaurace. Přízemí hlavní budovy může zůstat reprezentačním prostorem pro pořádání plesů, svatebních obřadů či koncertů. Ve druhém poschodí mohou být apartmány či sídla firem, které třeba přispějí na opravu zámku,“ nastínil svou představu Čejka.