Bzenec si bude lámat hlavu, co se zámkem. Potřebuje opravit

Nejdříve se ale Bzenčané zřejmě konečně pustí do oprav chodbových kleneb. Na ně chtějí v městském rozpočtu vyčlenit pět milionů korun. „Projekt opravy musí být ještě dopracován do prováděcí podoby,“ připomněl starosta.

Právě u těchto chodeb v první i druhém nadzemní patře zámku upozorňují památkáři na existenci statických poruch. Památkově chráněný objekt trpí také zatékáním dešťové vody i působením dřevokazného hmyzu. Jak připomněla Radmila Stránská z Národního památkového ústavu, projekt na sanaci statických poruch byl předložen již v roce 2014. Ze stavebních prací ale nakonec sešlo. „Téměř totožný projekt, který byl doplněn o další poškození způsobená zatékající vodou, dřevokazným hmyzem a neřešenými statickými problémy, byl předložen v létě letošního roku,“ sdělila mluvčí brněnského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Radmila Stránská.

Chceme, aby zámek zůstal v rukou Bzence, hlasovali lidé v referendu

K tomuto záměru už také vydali souhlasné odborné vyjádření nejen památkáři, ale následně i závazným stanoviskem Městský úřad v Kyjově. „Z hlediska památkové péče může tedy vlastník tyto práce zahájit,“ uvedla mluvčí.

Po těchto základních opravách by mělo město přistoupit k celkové obnově, která se má týkat pěti zámeckých objektů. Nejdříve se však Bzenečtí zřejmě budou muset shodnout na vizi související s využitím zámecký prostor. „Teprve na jejím základě může být vyhlášeno výběrové řízení na projektanta stavby,“ přiblížil první důležité kroky starosta.

Jak připomněl, v současnosti jeden z objektů využívá místní loutkové divadlo Kašpárek. „Ostatní využívané nejsou,“ podotkl. Sklepy má v pronájmu Zámecké vinařství Bzenec, které chtělo koupit i zámecké budovy.

Vzhledem k výsledku referenda, se ale prodat nemohou. Zhruba dvě třetiny hlasujících Bzenčanů při říjnovém plebiscitu totiž rozhodli o tom, že zámecký areál zůstane města. „Rozhodnutí v místní referendu je platné a závazné,“ uvedla zapisovatelka komise Lucie Jurasová.

Ve Strážnici zase řádili bolševici. Z ukázek bojů až mrazilo. Podívejte se

Zámek je zároveň na ústředním seznamu kulturních památek České republiky. „Dnešní zámek ve stylu novogotiky byl vystavěný v letech 1853 až 1855 na místě barokní budovy, které předcházela pozdně gotická tvrz,“ připomněla za Národní památkový ústav Stránská.

Areál zámku tvoří hlavní budova spolu s dvěma budovami předzámčí uzavírajícími čestný dvůr. Vlastní budova zámku i dvě boční křídla mají jednotný charakter, takzvané tudorovské gotiky. „Jedná se o monumentální stavbu historizujících forem z druhé poloviny devatenáctého století a jeden z mála významných dokladů romantického proudu v architektuře jižní Moravy,“ dodala mluvčí.