Proto vedení města nedávno oslovilo architekty, aby svým nezávislým pohledem pomohli. Prohlédli si zámecký areál, nakonec ale svůj návrh odevzdali jen dva. Zdeněk Bureš z Brna vidí zámek ve Bzenci jako školící středisko, a to kromě jiného kvůli aktuálním možnostem získání dotací. Ty se podle něj momentálně udělují subjektům působícím na trhu minimálně dva roky.

„S vyhovujícím partnerem bude uzavřena smlouva o dlouhodobém pronájmu, minimálně na pět let. Po ukončení smluvního vztahu může město využívat školící centrum s hotelovým zázemím, provozními i reprezentačními prostorami podle svých potřeb,“ navrhl architekt.

Jeho kolega z Ostravy Ondřej Vysloužil by zase do hlavní budovy zámku umístil hotel.

Ke konstruktivní diskuzi ohledně těchto návrhů na posledním zasedání zastupitelů v podstatě nedošlo. „Projektanti jsou cizí a neznají potřeby Bzence. Zaráží mě, že vedení města samo nedokáže říct, co tam potřebuje,“ ujal se jako první slova zastupitel Miroslav Goliáš. Pak obvinil starostu Pavla Čejku, že stejně pracuje na tom, aby areál získalo Zámecké vinařství Bzenec. Následovala emotivně vzrušená diskuze, ve které nebyla nouze o silná slova. Starosta se pokoušel vysvětlit, že po špatných zkušenostech se vinaři naopak z jednání o zámek už dávno stáhli.

„Slova pana starosty mohu jen potvrdit,“ dal Čejkovi za pravdu i přítomný ředitel vinařství Bořek Svoboda. „Docela nám vadí, jakým způsobem je jméno firmy se zámkem neustále spojováno. Kdybychom tušili, kam to dospěje, nikdy bychom do toho nešli,“ dodal Svoboda.

Zámecké vinařství totiž ještě v minulém volebním období nabídlo městu partnerství na opravách zámku s tím, že přispěje ze svých zdrojů až několika desítkami milionů. Zastupitelé to tehdy odmítli. Převládl názor, že areál musí zůstat ve výhradním majetku města bez spoluúčasti někoho jiného.

Poté vznikla dokonce speciálně složená komise složená ze zástupců zastupitelstva i místních obyvatel. Ani ta se nedokázala sjednotit v názoru, jaká má budoucnost zámku být.

Na posledním zasedání zastupitelů místní z publika navrhovali, aby se uskutečnila anketa, která rozhodne, když toho nejsou schopni zastupitelé. Tajemník radnice Roman Ostrézí jim musel vysvětlit, že anketa musí být cílená. „Občané se mohou vyjádřit, ale až ke konkrétním studiím, které nabídnou kompletní řešení včetně financování,“ uvedl tajemník.

Oříšek je ale právě v tom, sjednotit se ve vizi, na základě které mohou takové návrhy řešení vzniknout. Zastupitelé tak odhlasovali, že osloví investory ohledně spoluúčasti na opravách zámku a dají jim tři měsíce na to, aby projevili zájem. Pak se uvidí, co dál.

Zámek do svého majetku získalo Město Bzenec v roce 2002. V budově chybí mobiliář. Město nechalo v uplynulých letech opravit střechu objektu i jeho dvě věže. Na zásadní opravu neogotického areálu z druhé poloviny devatenáctého století je ale podle odhadů třeba až sto milionů korun. Město je nemá.