Spolu se starostou mají za sebou i veřejné projednávání s účastí několika desítek místních lidí. Kromě konečné částky je v řešení především to, jak by město následně brownfield využilo. „Uvažujeme o tom, že bychom tam přesunuli sběrný dvůr a technické služby, možností by bylo tady zřídit i kompostárnu. Zbytek bychom chtěli využít ve spolupráci s podnikatelským sektorem, tedy prostory pronajat, případně i rozprodat. Soukromníkům, kteří by tady zasídlili a vytvořili nám pracovní místa. Jedná se o výrobní haly i administrativní využití. Tedy o možnou rekonstrukci bývalé jídelny, pravděpodobně na nějaké kancelářské prostory,“ nastínil možnosti místostarosta. U budovy bývalé jídelny by mohla být ve hře i varianta přestavby na nájemní byty, v počtu přibližně šest až deset.

Pak je tam ještě další volná plocha. „Tady je otázka, jestli by se prodávala jako pozemky v průmyslové zóně, nebo pokud bychom na to získali dotace, tak by se mohly i přímo na míru postavit haly, a ty by se zvýhodněně prodaly se závazkem, že tady firmy po danou dobu udrží pracovní místa,“ řekl místostarosta, který v minulosti působil jako ředitel hodonínské okresní hospodářské komory. Ten také zmínil dojednanou spolupráci se čtyřmi firmami, které by mohly v areálu působit, a to z oblasti stavebnictví, obchodu či fotovoltaik.

Tradiční kroje zpestřily v sobotu večer krojový vinařský ples v Moutnicích na Brněnsku.
VIDEO: Krojovaní roztančili ples v Moutnicích. Podívejte, jak víno teklo proudem

Připomněl, že při této možnosti odkupu jde o zhruba čtvrtinu areálu bývalé sklárny. „Navíc jsme ve fázi, kdy bychom si ještě před samotným rozhodnutím o prodeji, mohli nechat zpracovat odborníky takzvané technické due dilegence, tedy jakousi obdobu studie proveditelnosti, která by nám mohla ukázat jak případná rizika, tak různé možnosti využití areálu,“ doplnil Švagerka, který je lídrem kandidátky Dubňany srdcem.

Ani to však nedoporučuje opoziční sdružení, které má nejsilnější zastupitelský klub. „Ale zdůrazňujeme, že si určitě nemyslíme, že by bylo v této fázi rozumné, nebo potřebné utrácet městské peníze za studie proveditelnosti,“ píše ve zveřejněné reakci za zastupitele za Svobodnou samosprávu bývalá místostarostka Renata Prokopenková, a to už před Vánoci.

Podívejte se na video:

Zdroj: Deník/Petr Turek

To ještě rozvedl její kolega, bývalý starosta a současný předseda kontrolního výboru František Tříska. „Podle mě neexistuje jediný rozumný ekonomický důvod, abychom to kupovali. Městu to nepřísluší. Ten, kdo to koupil, ať to prodá tomu, kdo chce skutečně něco dělat. Myslím si, že město má svých starostí a problémů dost, mělo by se starat o občany a ne o neprodejný nemovitý majetek,“ řekl exstarosta.

Zastánci koupi ji odůvodňují tím, že radnice získá kontrolu nad tím, co se bude dít s podstatnou částí areálu včetně konkrétního typu podnikání. „Můžeme zabránit dalšímu chátrání areálu a využít jej pro rozvoj města a potřeby svých občanů. A podpořit tady vznik pracovních míst přímo v Dubňanech,“ uvedl současný místostarosta. Připomněl i možnost využití státních dotací přes ministerstvo průmyslu a obchodu na revitalizaci brownfieldu.

Praktický lékař Ivo Procházka z Jedovnic na Blanensku.
Chřipková epidemie sílí. Některé jihomoravské ordinace hlásí plno

Mezi ty jihomoravské je právě Sklárna Dubňany také zařazená. „Jak se dřív stavělo na zelené louce, tak to už téměř vůbec neplatí. Vynětí z půdního fondu je drahá záležitost a dlouhodobý proces a změna územního plánu taktéž. Dnes se tak zhodnocují plochy, které jsou nedostatečně využívané. Dřív na ně obce nahlížely jako na danajský dar, ale dnes jsou rády, že mají nějaký prostor pro svůj rozvoj. Samozřejmě pro malou obec může být velký areál problém. U Dubňan si myslím, že se u skláren dá spojit rozvojové přemýšlení města s pěkným podnikatelským záměrem,“ uvedl Jan Hladík, který se dlouhodobě zabývá jihomoravskými brownfieldy.

Dubňanský brownfield se rozkládá v místní části Horní huť, s níž jsou spojeny samotné počátky zdejšího sklářství už v sedmdesátých letech devatenáctého století. Hlavní rozvoj tamní sklárny je ale spojovaný ale až se třicátými lety minulého století a pak s poválečnou érou. „Období druhé poloviny šedesátých let a celá léta sedmdesátá představovaly pro závod velké výrobní úspěchy. Pracovalo tam až 370 lidí, objem výroby se zdvojnásobil a zboží bylo exportováno do třiceti zemí světa, hlavně západních,“ přiblížil úspěšnou epochu někdejší ředitel dubňanské sklárny František Zahrádka. Zdejší skláři vyráběli velkoobjemové skleněné obaly, včetně oblíbených demižónů či akvárií.

Příprava obědového menu v Hodoníně na Rozmarýnu při Dnu s odborníkem.
Den s odborníkem ukázal žákům v Hodoníně obědové menu šéfkuchařů

Sklárna se dostala do záhuby po sametové revoluci, neustála totiž divoká devadesátá léta. „Je to krásná ukázka toho, jak polistopadoví „taky podnikatelé“ dokázali rozkrást a zlikvidovat prosperující závod, který ještě v letech 1990 a 1991 zaměstnával 300 až 350 pracovníků. V té době měl roční objem výroby až sto dvacet milionů korun. K úplné likvidaci tohoto závodu jim stačilo pouhých deset let,“ napsal bývalý ředitel v publikaci Historie, budování a likvidace sklářství v Dubňanech, kterou má redakce k dispozici.