„Roku 1131 se Přestavlky uvádějí jako majetek břeclavského kostela,“ píše Rudolf Hurt v knize Kyjovsko. U první zmínky, vysvětlující, komu osada patřila zároveň končí jednoduchost jejího vlastnictví, stejně jako u Lovčic.
Pátrání a vysvětlování, kdo co v Přestavlkách vlastnil, by mohlo dnes leckomu připomínat pátrání po vlastnictví vytunelovaných firem.
Tři části, tři majitelé
Ves se rozdělila na tři části a ty putovaly z jedněch rukou do dalších a dalších. Hurt uvádí, že kolem roku 1261 se jedna z částí stala majetkem cisterciáckého kláštera ve Vizovicích. Ten svou část dal v roce 1388 do nájmu Pavlíkovi z Lovčic. Klášter vlastnil i část Lovčic. Obě pak měly vlastnické putování společné.
O druhém díle je známo, že jej držel Bruno z Dražovic, později markrabě Karel či klášter benediktinek z Pustiměři. Poté snad Jaroslav z Mrdic, po jehož smrti v roce 1466 přešla na Heřmana ze Zástřizl a z Pavlovic.
Třetí část vlastnil markrabě Jošt, později Zdeněk ze Šternberka a ještě později Protivec ze Zástřizl a z Pavlovic.
Z výčtu vlastníků je jednoznačně najzajímavější osobou markrabě Karel, který svou část věnoval benediktínkám. I když to pro laika nemusí být ihned patrné, nejde o nikoho jiného než pozdějšího otce vlasti, císaře Karla IV.
Veškeré komplikace s vlastnictvím vesničky skončily podle Hurta někdy kolem roku 1512, kdy se celé Přestavlky staly součástí ždánického panství.
Zápisy hovoří o tom, že k osadě v době, kdy byla obydlená, patřila hora s lesem, který byl vymezen cestami do Koryčan, a dále hranicemi bohuslavickými, zvanými Jelení rohy. Hurt vypátral, že část pustiměřská (v tomto textu uváděná jako druhá) se skládala ze tří pololánů, jednoho čtvrtlánu a jednoho podsedku. Vladimír Nekuda zase v knize Zaniklé osady na Moravě v dobách feudalismu píše, že v době první písemné zmínky měla ves dva lány.
Nekuda také píše, že Přestavlky zpustly za česko-uherských válek. Opuštěné měly být uváděny v roce 1497. Poslední zmínka je z roku 1558, kdy patřily už pod ždánické panství. I ta samozřejmě hovoří o tom, že jsou neobydlené. Později měl být na území Přestavlk zřízený rybník.
Šly pod Lovčice
Území zaniklé vsi pak splynulo s územím Lovčic. Autoři výše uvedení ve svých dílech nepíší o bližší lokalizaci. Jen zmiňují, že nešlo o současný horní konec Lovčic, tam totiž ležela jíná zaniklá ves.
Jen v textu o historii Ostrovánek zveřejněném na jejich webu je u zmínky o Přestavlkách uvedeno, že ležely mezi Lovčicemi a Nechvalínem.
