„Po zřízení sběrného dvora se výskyt černých skládek v podstatně snížil. Problém je to snad jen u garáží. Spíš se setkáváme s tím, že lidé vyhodí velkoobjemný odpad k popelnici a myslí si, že jsme povinni ho odklidit,“ popsal Milan Jagoš z radnice v Hodoníně. Tam lidé zaplatí 480 korun na osobu a rok za vývoz a likvidaci odpadků z domácností, což však nestačí na pokrytí zhruba dvaceti milionů, které radnice ročně vydá za odpadové hospodářství. Proto se zde snaží lidi motivovat k třídění, protože čím míň odpadu bude muset město odvézt na skládku, tím méně za jeho uložení zaplatí. „Právě rozjíždíme pilotní program třídění bioodpadu na hřbitově,“ upozornil Jagoš. Právě bioodpad, jako jsou větve či tráva, tvoří až čtyřicet procent z vyvezeného komunálního odpadu a radnice tak může značně ušetřit.

Ani v Kyjově nyní nemají problémy s načerno uloženými odpadky. Náklady na odpadové hospodářství, které činí necelých pět milionů ročně, černé skládky městu nijak výrazně nezvedají. „Stane se občas, že někdo z černé pálenice vyveze výpalky, ale jde jen o malé množství. Spíš se u silnic první třídy množí případy, že u nich řidiči vyhazují igelitky s odpadky,“ řekl referent komunálního hospodářství v Kyjově Vladimír Šimeček. Odklizení takového nepořádku přitom stojí městskou kasu stojí ročně padesát tisíc korun.

Nejvíce na černé splátky doplácí ve Veselí nad Moravou. I když i tady mají sběrný dvůr, ročně je stojí minimálně sto tisíc korun. „Většinou lidé vyváží odpad za město do okrajových částí,“ upozornila referentka odboru rozvoje a správy Andrea Jarošová. I tady se snaží o osvětu a také o to co nejdříve skládku uklidit. „Protože lidé, když uvidí, že je na skládce málo, tak tam ještě přidají,“ doplnila Jarošová.