Se svým záměrem oslovil všechny starosty spádových obcí Hodonína.

„Jde o to, že bychom rádi navázali s obcemi, které mají zdravotnická střediska, užší kontakt,“ řekl ředitel hodonínské nemocnice. Pak by tady podle něho bylo časem možné i zřízení specializované ambulance či detašovaného pracoviště.

„Starostové si uvědomují, jak je pro lidi z jejich obcí kvalitní a dostupná lékařská péče důležitá,“ osvětlil jejich postoj ke zřízení rady Tesařík.

Ten je ale přesvědčen, že často věnují obce větší pozornost aktivitám z oblasti sportu, kultury a vzdělání.

„Je důležité se se starosty setkávat, informovat o aktuální situaci v nemocnici a brát je i jako poradní orgán při rozhodování o důležitých věcech v oblasti zdravotní péče přímo v návaznosti na jejich konkrétní obec,“ soudí ředitel nemocnice.

I když je jejím zřizovatelem kraj, financování je závislé pouze na úhradách od zdravotních pojišťoven.

Pro obnovu a modernizaci například přístrojové techniky či zastaralých sanitek nemá dostatek peněz. „Tak bych uvítal, kdyby starostové při sestavování rozpočtů alespoň malou část vymezili na potřeby zdravotnického zařízení, které využívají také pacienti těchto obcí,“ přiblížil ještě Tesařík.

Něco podobného už řadu let funguje také v nemocnici v Kyjově.

I tam ředitel Igor Kalix využívá komunikace s Čestnou radou starostů především jako další informační kanál směrem k obyvatelům spádových obcí Kyjova.

„Lidé se přece jen raději vybrečí na rameni svému starostovi v obci, který nám potom konkrétní připomínky přednese,“ domnívá se ředitel kyjovské nemocnice.