Zpět domů zamířili přes Rusko a Ukrajinu. „Mongolsko je jeden z nejméně zalidněných států světa, s mizernou infrastrukturou, téměř bez asfaltových cest a větších měst. Je to obrovská země plná volně se pohybujících zvířat a jurtových osad rozmístěných ledabyle po krajině," vysvětluje Išková důvody výběru země.Rozhodování o tom, jaký dopravní prostředek na cestu zvolí, bylo pro ni snadné. „Zajímají nás státy bývalého Sovětského svazu, kterých je po cestě do Mongolska plno, takže auto byla poměrně jasná volba," říká mladá cestovatelka, která už před rokem projela v autě Ukrajinu.

Při cestě řešili řadu neočekávaných událostí. Jejich průměrná rychlost byla asi čtyřicet kilometrů v hodině. V Uzbekistámu si například nemohli koupit benzin. „Ve státě, kde jsou tisíce čerpacích pump, jsme palivo kupovali načerno od malých dětí u silnice. V jednom hotelu nás odmítli ubytovat, protože nejsme manželé. A přes hranice jsme museli pašovat hotovost, protože je zakázané vyvážet více peněz, než si člověk doveze," vzpomíná Išková. V Turkmenistánu museli před vjezdem do hlavního města umýt auto. „Za špinavé dává tamní policie pokuty," vysvětluje cestovatelka.

Jako na krásný zážitek vzpomíná například na přespání u pastýře v poušti v Turkmenistánu. „Pozval nás k sobě na čaj a poté nám nabídl přespání na palandě u jeho jurty. V tu chvíli jsme měli opravdu pocit, že jsme daleko od domova a zažíváme něco úžasného," říká Išková a popisuje další zážitek. „Jednou jsme po probuzení na kyrgyzském poli posedávali u stanu a chystali se snídat. Najednou kolem nás projelo auto a na naší úrovni zastavilo. Jeden z mužů vyskočil a otevíral kufr. Na chvíli jsme znejistili, prohodili pár vtipů o sekerách a čekali, co bude následovat," vypráví mladá žena. Muž z auta vytáhl dva bílé melouny, páru je daroval a odjel.

Při své cestě se setkala s mnoha lidmi. „Byli skvělí. Často se nás ptali, zda nepotřebujeme pomoc," podotýká Išková. Na dobrodružném výletě však spolu se svým přítelem zažila také nepříjemné situace. Například kromě výškové nemoci je dvakrát zadržela policie. „Jednou cizinecká a podruhé nás za kempování odvezla policejní hlídka na stanici, kde jsme přespali," dodává žena. Nyní už má v plánu další cestování, a to od Aljašky až po Ohňovou zemi.