Chroust obecný – třída hmyz, řád brouci. Tak se to učí ve škole. Dříve je chytaly děti a hrály si s nimi. Na Hodonínsku mají tuto možnost opět. Očekává se tu zvýšený výskyt chroustů.

„Od devadesátých let, kdy skončilo intenzivní používání chemických prostředků se brouci znovu přemnožují,“ vysvětlil Vít Kubáň, odborník na entomologii z Moravského zemského muzea v Brně. Lidem už ale do oken nenaráží chroust obecný jako kdysi, nýbrž maďálový. Mezi Vracovem a Ratíškovicemi se chrousti množí ve velkém pravidelně. Daří se jim totiž v písčitých půdách.

„Dá se říct, že kalamita je v této oblasti trvalá. Škody nám dělají asi dvacet let,“ potvrdil lesní správce ve Strážnici Bohumil Pipal. Chrousti jsou především škůdci na dřevinách. „Nejvíce škodí ponrava, druh larvy, která žije v půdě a živí se kořínky trav a posléze kořínky malých stromků třeba na vysazených lesních školkách,“ vysvětlil, v čem spočívá zákeřnost tohoto hmyzu, Pipal.

Tento až tři centimetry dlouhý hmyz ale škodí i v dalším stádiu vývoje. „Dospělí jedinci žerou listoví na stromech a ve větším počtu pak mohou strom značně poškodit,“ řekl entomolog Masarykovy univerzity v Brně Jiří Schlaghamerský. Obranou proti nim je použití chemických přípravků. „Můžeme proti nim zasáhnout v době rojení, což bývá obvykle na začátku května. Letos tady budou asi dříve,“ upozornil Pipal. Podle lesníka se dříve používaly insekticidy, pak je ale vystřídaly jiné biologické preparáty, šetrnější k přírodě.

Postupně však ztratily na účinnosti. „Letos jsme si proto zažádali o povolení postřiku napadených lokalit insekticidy, ale nedostali jsme ho,“ posteskl si Pipal. Část bzenecké oblasti je totiž místem výskytu vzácných ptáků. A právě někteří okřídlenci rádi chrousty sezobávají. Jedinou možností je podle Pipala přidat postřik do jamek, hloubených při výsadbě lesních školek.

Chrousti sice znepříjemňují život zvláště lesníkům, pro děti je ale tento brouk již léta zdrojem zábavy. „Moje malá dcera je chytá u nás v zahradě do sklenice a háže slepicím. Syn zase za nimi s kamarádem lezou na stromy,“ prozradila Martina Harnošová z Vracova.