K náletům kobylek přirovnávají v těchto dnech obyvatelé Vracova a Ratíškovic řádění chroustů. Odhady odborníků ale varují: Bude hůř. Největší rojení přijde brzy. Chroustů bude možná i dvakrát více než nyní. „Mysleli jsme před dvěma týdny, že je to už vrchol, ale je to čím dál horší. Abychom večer jezdili po vesnici na kole s ochrannými brýlemi. Intenzita zvuku jejich křídel se už vyrovnává hluku nastartovaného motoru. Jde z toho hrůza,“ řekla jedna z obyvatelek Ratíškovic Irena Bařinová.

Hůře bude nejen v příštích týdnech, ale také v příštích letech. Letos poprvé nemohli lesníci aplikovat postřik proti hladovému broukovi. Lesy ČR měly přichystaný masivní zásah v oblasti dvou tisíc hektarů. Podobného rozsahu ochrana lokality zvané Moravská Sahara nikdy nedosáhla. Zásah ale zakázala Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (CHKO) kvůli výskytu chráněného ptactva. „Složkou potravy ptáků je hmyz. Ten by byl zasažen působením neselektivního insekticidu,“ řekl vedoucí Správy CHKO Jiří Němec. Ve zkratce řečeno: Ptáci chráněné oblasti Natura 2000 by neměli, co jíst, protože přípravek by s chrousty zabil i další hmyz. Už teď se ukazuje, že letošní výskyt předčí dřívější periody, které jsou čtyřleté. „Zatím nemůžeme říct čísla, ale bude to určitě více. Letošní vrchol ale ještě nepřišel. Očekávám ho tak do týdne,“ varoval revírník Vracova Bohumil Foukal.

Ten má na zahradě lapač, z kterého chrousty odebírá pro analýzy výzkumného ústavu. Každé ráno má ve sklenici pod lapačem přibližně osm set brouků. V době největšího rojení bude tuto sklenici měnit během noci prý každou hodinu. „Můj odhad je, že přibližně třetina chroustů je ještě v zemi,“ říká lesník. Obyvatelé zasažených obcí už ztrácí trpělivost. „I já jsem milovnice přírody, ale co je přednější, pár ptáků nebo zahrádky lidí v oblasti? Larvy chrousta likvidují kořeny ovocných stromů. Už nás nebaví vysazovat plodiny znovu a znovu,“ láteří Irena Bařinová. Její rodině v posledních letech zničly ponravy několik stromů. Vylíhnutí brouci zase snědí listy stromů, na které narazí.

„Naposled jsme vykopávali patnáctiletou třešeň. Měla jen hlavní kořen, zbytek byl pryč. Dcery plakaly a my jsme při šedesáti ponravách přestali počítat,“ dodala Irena Bařinová. Kvůli ekologům se zlepšení asi nedočká. „Náš postřik by stejně nezasáhl celý les. Myslím, že ptáci by se jen přesunuli a potravu by si i tak našli,“ myslí si Bohumil Foukal. V oblasti mají výzkumníci také sondy. Při výskytu dvou larev v jedné se jedná o kalamitní stav. Ve Vracově jich po poslední periodě bývalo v jedné sondě více než třicet. Po tomto, zřejmě rekordním ročníku, bude situace ještě horší. Podobně zasažených oblastí je v republice jen deset. Moravská Sahara chroustovi maďalovému maximálně vyhovuje. Potřebuje teplo, sucho a písek.