Než se dostal ke klarinetu, vyzkoušel i jiné dechové nástroje. „Začal jsem chodit na zobcovou flétnu ve druhé třídě. Pak jsem se přes trumpetu dostal ke klarinetu, u kterého jsem už zůstal," popisuje začátky Smetka.

Na zobcové flétně překročil průměrnou úroveň. „Přesně naopak tomu bylo u trubky. Proto učitel Jiří Štica rozhodl, že zkusím klarinet," říká s úsměvem veselský rodák.

Nejprve ho ani nenapadlo, že by se hraním na klarinet mohl v budoucnu i živit. „O tom jsem začal přemýšlet až ke konci studia na střední škole. Velký vliv na to nejspíš měly mé úspěchy v soutěžích a lidé kolem, kteří mě ve hraní podporovali," vzpomíná na své rozhodnutí dnes profesionální klarinetista.

I přesto, že mohl jít studovat chemicko-technologickou fakultu, nastoupil po strážnickém Purkyňově gymnáziu do klarinetové třídy na Ostravské univerzitě. „Myšlenky, že jsem radši mohl dělat něco jiného, sem tam člověka napadnou. Ale stejně bych si to mohl říkat, i kdybych pracoval úplně v jiném oboru," vysvětluje Smetka.

Při studiu narazil i na některá úskalí. „Ale kvůli těm, co mi věřili, jsem to nechtěl vzdát. Možná jsem vystudoval i díky tomu, že jsem chtěl něco dokázat," podotýká Veselan, který má nyní dvě práce. „Živí mě zlínská filharmonie a na půl úvazku učím na strážnické základní umělecké škole. Navíc i mé koníčky jsou spojené s hraním. Věnuji se totiž ještě Clarus Kvartetu a folklóru," vyjmenovává dvaatřicetiletý klarinetista, podle kterého by se na ZUŠkách měla propojovat nejen vážná hudba, ale i kolektivní hraní. „Vážná hudba je dobrá metodicky. Díky hraní v kolektivu mají však žáci větší motivaci," zamyslel se nad dlouho probíranou problematikou.

Práce muzikanta však podle něj nespočívá jen v talentu. „Má ale na člověka hodně velký vliv. Hlavně ze začátku, když začne chodit do hudebky a hrát. Většinou se však dál dostanou ti lidé, kteří jsou více pracovití. Při profesionálním hraní totiž většinou jen talent nestačí. Je ale dobrým předpokladem," dodává Smetka.