Kyjovští kvůli chybějící krvi zahájili kampaň mající za cíl hledání nových dárců. S výzvami se obrátili na vedení obcí a sází rovněž na letáky i sociální sítě.
Nemocnice musí životně důležitou tekutinu dokupovat. Vedoucí laborantka hematologického a transfuzního oddělení Stanislava Poláčková uvedla, že jen loni bylo potřeba koupit na devět set krevních konzerv. V nemocnici totiž bylo nutné provést přibližně čtyři tisíce transfúzí. V databázi dárců je třináct set lidí, kteří ročně uskuteční více než tři tisíce odběrů. Čísla však každoročně klesají.
Důvodem je stoupající věk dárců. Po dosažení pětašedesátky lidé ze seznamu vypadávají. A náhrada? Nedostatečná. „Počet prvodárců nenarůstá, dlouhodobě se drží okolo dvou set lidí za rok,“ upozornila primářka oddělení Jitka Hovadíková Kujíčková.
SHÁNÍ PŘEDEVŠÍM 0+
Cílem nedávno zahájené kampaně jsou právě prvodárci. Zapojit se může každý zdravý člověk, který je plnoletý a váží více než padesát kilogramů. „Výjimkou jsou chronicky nemocní pacienti, HIV pozitivní, či lidé, kteří v minulosti prodělali žloutenku typu B a C. Dárce krve by také neměl být diabetik, alkoholik, či narkoman,“ zdůraznila omezení náměstkyně ošetřovatelské péče Veronika Neničková.
Ženy mohou darovat krev třikrát ročně, muži čtyřikrát do roka. Minimální interval mezi oběma odběry má být minimálně deset týdnů.
V nemocnici v Hodoníně momentální shání především lidi s krevní skupinou 0+. „Přijďte. Potřebujeme vás,“ naléhají. Naopak dostatek zásob rudé tekutiny mají ze skupiny AB+.
A situace v nedaleké Břeclavi, kam zajíždí množství pacientů z Hodonínska? Podobná. Jestliže je možné znázornit trend týkající se prvodárců krve v sousedním regionu, pak vyhovuje tobogán.
Za posledních deset let došlo k sešupu jejich počtu z 340 na 270 za rok. I kvůli tomu lékaři v břeclavské nemocnici postupně snižují spotřebu krve. Jsou hospodárnější. Vznikl také například systém, jehož prostřednictvím se dárci objednávají s ohledem na aktuální potřebu jednotlivých krevních skupin.
LUKÁŠ IVÁNEK, BARBORA SKOČÍKOVÁ