„Domnívám se, že v tomto zastupitelstvu se dlouhodobě zapomnělo na krásno. Od revoluce nemáme pořádně dodělané náměstí. Na něm by mělo být něco, co bude dlouhodobě připomínat historii města, a to s pěknými a památkovým památkovým úřadem odsouhlasenými návrhy. A ne aby se tam daly betonové skruže za dva tisíce korun,“ prohlásil před zastupiteli hodonínský radní za Změnu Jiří Kubrický.

Toho podpořila i radní za ODS Milana Grauová. „Náměstí je památková zóna a studna je jedna z chráněných památek, kterých máme v Hodoníně minimum,“ upozornila Grauová.

Myšlenku podpořil například i bývalý starosta Jiří Mráka s tím, že studna může náměstí zkrášlit. Zcela opačné mínění ale na zastupitelstvu prezentoval další opoziční zastupitel – Vítězslav Krabička. „Proč má být vybudovaná nějaká nová studna, která podle mého názoru i názoru občanů, se kterými jsem se bavil, není vůbec potřebná,“ ptal se lídr opoziční Změny.

Půl milionu

V aktualizovaném hodonínském rozpočtu jsou předpokládané náklady na rekonstrukci půl milionu korun. „Bereme studnu jako historickou památku a snažíme se ji zachovat jako tu na Nádražním řádku,“ uvedl vedoucí hodonínského odboru investic a údržby Petr Brichta. Podle mluvčí radnice Petry Kotáskové existuje nyní několik možných variant podob starobylé studny.

Hodonín studnu přitom rekonstruovat nemusel. „Podle památkového zákona ji není nutné zachovat či zpřístupnit. Na závazné stanovisko od národního památkového úřadu zatím čekáme. Takže její podoba zatím není definitivně schválená není,“ sdělila vedoucí obecného stavebního úřadu Města Hodonína Ivona Lexová.

Rekonstrukce studny i s navýšením peněz v rozpočtu na třetí etapu oprav chodníků na Národní třídě včetně části Masarykova náměstí schválilo zastupitelstvo sedmnácti koaličními hlasy.

Studna u obchodního domu IRO je jednou z nejstarších známých v Hodoníně. Archeologové Masarykova muzea jej objevili před více než dvěma lety.

„Čekáme na to, až ji bude město obnovovat a pustí nás do ní, abychom ji mohli lépe zdokumentovat. Zajímavá je především svou kamennou konstrukcí. Pravděpodobně vznikla v sedmnáctém či osmnáctém století, ale nelze vyloučit ani její středověký původ,“ vysvětlil archeolog František Kostrouch z Masarykova muzea. Podle něj je na této studni zajímavé také to, že se nacházela na veřejném prostranství. „Kamenné historické studny se pravděpodobně nacházejí i v zázemí parcel domů v historickém jádru města,“ dodal archeolog.