„Když jsem asi v jedenácti letech začal jezdit na soutěže ve zpěvu, tak jsem se seznámil se slováckým verbuňkem. Byl jsem i ve Strážnici a velice se mi líbil, chtěl jsem jednou stát na těchto prknech, což se mi splnilo," připomíná své verbuňkové začátky Popela.

Podle něj je podlužácký verbuňk typický svou dynamičností a provedením. „Máme hodně bohatý zdobený kroj, což je charakteristické i ve verbuňku. Předzpěv je postavený na typických podlužáckých písních a válaný verbuňk pak na točivých cifrách, otočkách ve vzduchu, na zemi, jednoduchých a dvojitých, a vrtkách. A samozřejmě se každý tancuje individuálně," vysvětluje šampión.

Na finále si vybral píseň Písala mi moja milá z Ružomberka list. „Začínal jsem tady s ní před asi devíti lety, je jednou z mých nejoblíbenějších. Další dvě jsou ty, na nichž jsem tady vyhrál," usmívá se vítěz s tím, že jsou jimi Ej vy páni zemanové a Chovala mňa moja mamka.

Nácviku se začíná věnovat měsíc či dva před soutěží. „Asi obden trénuji u nás doma na place cifry, zkouším si proveditelnost, náročnost a také zpěv," popisuje přípravu lékař, který pracuje na urgentním příjmu v olomoucké nemocnici a ještě vypomáhá ve Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kra­je.

I když vyhrál potřetí, a podle nepsaného pravidla v soutěži končí, verbuňku se bude věnovat dál. „Zkušenosti budu předávat dál malým verbířům, které už také učím," podotýká Popela.

Ten si rád zatancuje také na hodech, folklorních vystoupeních, s chasou i při víně ve sklepě. „Z párových tanců je pro mě nejstěžejnější vrtěná," dodává trojnásobný vítěz verbuňku.