Předchozí
1 z 10
Další

První případy: lyžaři z Itálie i důchodkyně

Hned tři případy koronaviru evidují krajští hygienici 11. března 2020. Čtyřiaosmdesátiletá žena skončila po nákaze ve vážném stavu na infekčním oddělení Fakultní nemocnice Brno. Ředitel krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje David Křivánek Deníku Rovnost potvrdil ještě další dva případy tohoto onemocnění na jihu Moravy.

Další nakažená je dvojice z Brna. Otec s dcerou se vrátili v neděli z Itálie, kde byli na společné lyžařské dovolené v Dolomitech. „Odebrali jsme jim vzorky, ukázalo se, že průběh nemoci je u nich spíše lehčí. V současné době nejsou hospitalizovaní, nachází se doma v karanténě,“ sdělil tehdy Rovnosti přednosta kliniky infekčních chorob bohunické nemocnice Petr Husa.

Roušky šije i stoletá

Nejstarší občanka města Veselí nad Moravou Ludmila Klaudová při šití roušek.Nejstarší občanka města Veselí nad Moravou Ludmila Klaudová při šití roušek.Zdroj: archiv Města Veselí

Povinné nošení roušek nařídil Jihomoravský kraj 18. března. Lidé si však nasazují masky a zakrývají si jimi ústa a nos i v době, kdy ještě nošení roušek není nevyhnutnou povinností ve veřejném prostoru.

V kraji se rozjíždí šicí stroje tisíců dobrovolníků, kteří nedostatkové zboží, které poptávají nemocnice, domovy důchodců, šijí ve velkém. Jedna z největších a nejorganizovanějších dobrovolnických iniciativ nazvaná Šijeme roušky vzniká v Brně. Má šest provizorních šicích dílen, jedna vzniká například v divadle Husa na provázku.

Šijí ale i jednotlivci, například nejstarší obyvatelka Veselí nad Moravou Ludmila Klaudová. „Smekáme před jejím neskutečným elánem. Má rovných sto let a přesto zasedla ke stroji,“ řekla mluvčí radnice Žaneta Jančaříková.

První vyléčený, ale i první mrtvý

Čtyřiadvacátého března přichází informace o prvním uzdraveném Jihomoravanovi, který prodělal nemoc Covid-19. Je jím osmadvacetiletý muž z Blanenska, který si přeje zůstat v anonymitě. Několik dní po propuštění z nemocnice vypráví o nemoci i léčení Deníku Rovnost.

Největší strach měl o svou přítelkyni a ročního synka, kteří zůstali doma. „Řekli mi, že jsem jedenáctý vyléčený v republice a první na Moravě. S rodinou jsme denně byli ve spojení přes videohovor. Nákaza se u nich naštěstí nepotvrdila. Ani u kolegů a kamarádů, se kterými jsem byl v kontaktu. Za to jsem strašně rád,“ říkal.

Poslední březnový den na jižní Moravě naopak zemřel první pacient s koronavirovou nákazou. Nemoci podlehla ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně čtyřiasedmdesátiletá žena. Na tamní anesteziologicko-resuscitační kliniku ji lékaři přijali poté, co se její zdravotní stav v opavské nemocnici výrazně zhoršil.

Obří odběrové stany a plošné testování

Plošné testování v parku na Moravském náměstí v Brně.Plošné testování v parku na Moravském náměstí v Brně.Zdroj: Deník / Oldřich Haluza

Vláda chce odhalit počet nakažených v populaci. Přistupuje proto k plošnému testování. Ve vybraných městech chce otestovat tisíce lidí. Odběrové stany armáda staví i v Brně. Jedno dočasné testovací centrum vzniká na Moravském náměstí, další u kampusu v brněnských Bohunicích. Akce vypukla třiadvacátého dubna.

Ve stanech zdravotníci odebírají vzorky dobrovolníkům určených věkových skupin s trvalým bydlištěm v Brně, kteří nejeví příznaky onemocnění. První den je u stanů chaos. Dobrovolníků je víc, než se čekalo, lidé stojí ve dlouhých frontách, předbíhají se, nadávají si, uklidňovat se je snaží vojenská policie s pomocí strážníků. V dalších dnech je už situace klidnější. „Není tady takový nával jako ve čtvrtek. Přes noc vojenská a městská policie vytvořily z pásek koridory pro čekající. Důchodci dostávají pořadová čísla, aby nevznikaly problémy, kdo kde stál, když si někdo z fronty odskočí," popsal Emil Kamenský z brněnského krajského vojenského ředitelství.

Jen za první den se nechalo otestovat více než 1 400 lidí, a stanovený požadovaný limit pět tisíc otestovaných se daří dosáhnout dříve, než se čekalo.

Strojírenský veletrh přežil okupaci, stop vystavil až covid

Pavilon Z brněnského výstaviště. Ilustrační foto.Pavilon Z brněnského výstaviště.Zdroj: DENÍK/Attila Racek

Černým písmem se zapisuje 25. červen do historie brněnského výstaviště. Pořadatelé oznamují, že poprvé od svého vzniku v roce 1959 se neuskuteční Mezinárodní strojírenský veletrh. „Je další obětí koronaviru mezi významnými evropskými veletrhy. Museli jsme ukončit přetrvávající nejistotu kolem konání této akce,“ sdělil generální ředitel společnosti Jiří Kuliš.

Kuliš označil zrušení veletrhu za ekonomickou katastrofu. „Odhadujeme, že ztráta může být čtyři sta až pět set milionů korun,“ oznámil.

Strojírenský veletrh předtím nikdy zrušený nebyl. „Ani po ruské okupaci v roce 1968. Byl jen posunutý asi o dva týdny,“ zavzpomínal Kuliš.

Porodila i přes covid a zápal plic

Císařským řezem se v první polovině listopadu narodilo dítě matce pozitivní na covid. V době porodu byla připojená na umělou plicní ventilaci.

Několik dní se léčila doma. V druhé polovině října už musela vyhledat lékařskou pomoc v Nemocnici Milosrdných bratří. V té době byla v jednatřicátém týdnu těhotenství. „Pacientka přišla kvůli vysokým horečkám a dušnosti. Během několika hodin v nemocnici se její stav prudce zhoršil. Kvůli zápalu plic se její tělo nedostatečně okysličovalo,“ řekla ošetřující lékařka ženy Lenka Klimešová z anesteziologicko-resuscitačního oddělení nemocnice.

I když byla matka pozitivní na covid, na své dítě nákazu nepřenesla. „Jedna studie zjistila, že z šesti stovek novorozenců žen s covidem jen dvacet osm bylo také nakažených. Přenos nákazy je tedy možný, ale nedochází k němu tak často jak by se dalo předpokládat,“ komentoval primář primář gynekologického-oddělení nemocnice u Milosrdných bratří Ivan Huvar.

Záložní nemocnice pro případ nouze

Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 je před dokončením stavba záložní nemocnice s 300 lůžky pro pacienty s nemocí covid-19.Stavba záložní nemocnice s 300 lůžky pro pacienty s nemocí covid-19 v Brně na výstavišti.Zdroj: ČTK

Přes tři sta pacientů s covidem má pojmout záložní nemocnice, na níž stavbaři začali v říjnu pracovat v pavilonu G2 v areálu brněnského výstaviště. Zdravotnické zařízení zatím nebylo nutné aktivovat. Podle náměstka ředitele Fakultní nemocnice Brno, jejíž personál má nemocnici obsluhovat, Ondřeje Ludky by proces v případě potřeby trval několik dní.

Projekt včetně umístění záložní nemocnice měli představitelé města připravený už od jara. „Inspirovali jsme se Vídní, odkud jsme získali podklady, jak připravují jejich záložní nemocnici,“ vylíčil radní pro dopravu a člen představenstva brněnských veletrhů Petr Kratochvíl.

Náklady na výstavbu polní nemocnice putovaly z městské kasy.

Vánoční dárek: začátek očkování, první dostal Blatný

Jako první byl zaočkovaný ministr zdravotnictví Jan Blatný.Jako první byl zaočkovaný ministr zdravotnictví Jan Blatný.Zdroj: Deník / Jana Tomalová

Skoro pět tisíc vakcín proti koronaviru přivezli 26. prosince do fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích. O den později tam začalo očkování proti Covidu-19. Nejdříve se zapojili zdravotníci.

Vůbec prvním očkovaným byl ministr zdravotnictví Jan Blatný, který byl před odchodem na ministerstvo v nemocnici náměstkem. „Jsem rád, že máme bezpečnou vakcínu a můžu lidem ukázat, že není čeho se bát," řekl bezprostředně po očkování Blatný.

Postupně se očkování na jihu Moravy začalo rozšiřovat. Vzniklo velké očkovací centrum na brněnském výstavišti a také několik velkokapacitních v okresních městech. Od pondělí začali očkovat v Hustopečích a Břeclavi.

Domácí roušky k ničemu, už jen respirátory

Povinnost nosit respirátory v městské hromadné dopravě, obchodech nebo nemocnicích začala platit od konce února na základě rozhodnutí vlády. Test reportérů Rovnosti hned první den platnosti nových pravidel ukázal, že lidé opatření ve většině případů dodržují.

Respirátor začala nosit i matka dvou dětí Leona Šafránková. „Nadšení z toho nejsme. Předtím jsme nosili jednorázové roušky a teď jsme tedy přešli na respirátory. Když jsme si to přepočítali, tak to na čtyřčlennou rodinu vyjde až na osm tisíc korun," řekla žena reportérce Rovnosti před hlavním nádražím.

V zastavěném území obce je třeba od března nosit minimálně chirurgickou roušku. „Bez ohledu na to, jak budete daleko od ostatních osob,“ sdělil ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Nejtvrdší lockdown: pohyb už jen ve svém okrese

Jindy plní zámecký park v Lednici davy lidí, v sobotu po poledni zel prázdnotou. Na vycházku či za sportem se tam vydalo jen několik místních lidí.Jindy plní zámecký park v Lednici davy lidí, v sobotu po poledni zel prázdnotou. Na vycházku či za sportem se tam vydalo jen několik místních lidí.Zdroj: Deník / Dagmar Sedláčková

Policisté s vojáky od března na jihu Moravy kontrolují řidiče při cestách mimo okres. „Za první den policisté v kraji otočili při přejezdu z okresu do okresu 115 řidičů,“ informoval krajský policejní ředitel Leoš Tržil.

Policisté mají vytipovaných v kraji přes 160 kontrolních stanovišť. „Na padesáti místech budou kontroly častější, jedno z nich je zrovna na I/52. Ale nemůžeme být všude, kontroly jsou namátkové,“ řekl Tržil.

Hranice okresů smí lidé překročit pouze kvůli cestě do práce, k lékaři nebo na úřad. Platí i další výjimky jako třeba cesta na pohřeb.