Cyklostezek v Jihomoravském kraji přibývá

V letošním roce má kraj na podporu cykloturistiky vyhrazených asi deset milionů korun. Peníze budou směřovat hlavně na opravy cest a na obnovu jejich označení. Větší rozšiřování za peníze Jihomoravského kraje se zatím neplánuje. „V loňském roce jsme postavili například cyklostezku v Němčičkách nebo v Pasohlávkách na Brněnsku. V menší míře budeme pokračovat i letos. Snažíme se obnovit značení tras a vystavět nová odpočívadla,“ uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček.

Z Brna až do Vídně

Oprav a rozšiřování se dočká i velmi využívaná trasa z Brna do Vídně. Tato města spojuje takzvaná Jantarová stezka. „Chceme postavit třináct nových úseků na trase, abychom zpříjemnili turistům jízdu a oni se mohli vyhnout nebezpečným silnicím, kde je hustý provoz. Oprava nás bude stát asi šedesát milionů korun,“ vysvětlil tajemník sdružení Cyklistická stezka Brno–Vídeň Libor Šrámek.

Jantarová stezka vede až z polského Krakova a na území Jihomoravského kraje prochází přes Sloup, Blansko, Brno, Pasohlávky a Hevlín. Tato cesta patří mezi nejvyužívanější stezky v Jihomoravském kraji. Úsek z Brna do Vídně je na české straně dlouhý osmašedesát kilometrů. Lidé sem jezdí na jednodenní i vícedenní výlety. „Cyklostezka je přímo napojená na rakouské turistické trasy. Velkým lákadlem je aquapark v Laa an der Thaya, kousek za hranicemi Rakouska,“ uvedl Šrámek.

Jantarová stezka v úseku z Brna do Vídně vede také přes obec Žabčice na Brněnsku. Starosta Vladimír Šmerda potvrzuje, že milovníci výletů na kole výrazně přispívají k rozvoji cestovního ruchu v obci. „Jezdí k nám hodně lidí. Na příští rok připravujeme postavit na trase novou restauraci se zázemím pro cyklisty,“ popsal záměry Šmerda.

Další oblíbenou trasou je i Lichtenštejnská stezka na území Lednicko­valtického areálu. „Okolí je turisticky velmi atraktivní. Nachází se na rovině. Terén není obtížný. Trasa vede od jedné památky ke druhé, takže není nudná,“ popsal trasu mluvčí břeclavského městského úřadu Dalibor Neděla.

Jižní Morava se díky podobným trasám může chlubit poměrně hustou sítí cyklostezek mezinárodních, národních i místních až po speciální, jako jsou třeba vinařské stezky. „V kraji je asi sto padesát různých cyklistických tras, které mají dohromady více než tři tisíce kilometrů. V letech 2008 a 2007 dal kraj na jejich rozvoj více než osmačtyřicet milionů korun,“ vypočítal Chmelíček.

Na kole ve městě

Zajistit bezpečnou cestu cyklistům se snaží také brněnští úředníci. „Nejde jen o to, vybudovat dostatek cyklostezek. Všechny hlavní směry z města už jsou na ně napojené. Snažíme se nyní podpořit Brňany, kteří jezdí na kole třeba do práce,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander. Tomu mají podle něj pomoci hlavně cyklopruhy na silnicích. V letošním roce chce vedení města takový pruh vyznačit na trase z Nového Lískovce přes kampus až na Nové sady. „Bude to pohodlné pro jezdce i pro řidiče aut. Na konci dubna budeme v diskuzi řešit i situaci cyklistů v historickém jádru města,“ doufá Ander.

Snahy města oceňuje například cyklista Jiří Tuscher. „Jezdím na kole často. Oblíbil jsem si trasu z Bílovic do Obřan, kde je opravená cyklostezka. Je v pořádku, že se město o opravy zajímá,“ říká Tuscher.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ

Vinařské stezky slaví devět let

Jižní Morava – Spojit výlet na kole s degustací vína a projížďkou mezi vinicemi. Tuto unikátní možnost mají cyklisté na jižní Moravě už devět let. Od roku 2001 tam totiž funguje síť vinařských stezek. „Vloni jsem byl na výletě po vinařských stezkách kolem Mikulova, kde jsme měli objednanou degustaci v jednom z místních sklípků. Bylo to tam moc příjemné,“ pochvaluje si tuto možnost například Michal Kočár z Brna.

Hlavní trasa Moravských vinařských stezek vede ze Znojma do Uherského Hradiště a měří 245 kilometrů. Na ni se připojuje deset stezek, které vedou po jednotlivých vinařských oblastech. Patří k nim například Brněnská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská nebo Mutěnická stezka.
V současné době se Nadace Partnerství, která stezky vybudovala, soustředí hlavně na vylepšování jednotlivých úseků. Síť tras už rozšiřovat nechce. „Snažíme se o jasnější značení. Stavbu odpočívadel a informačních panelů,“ uvedl vedoucí projektu Juraj Flamik z Nadace Partnerství.

Mezi nejoblíbenější patří hlavní Moravská stezka. „Nabízí cyklistům krásné výlety. Jak jednodenní, tak i vícedenní. Kromě návštěvy vinných sklípků je zajímavá také cesta, která vede po rovině až do podhůří Chřibů,“ vysvětlil Flamik.

Na deset hlavních tras navazují i místní stezky. Příkladem je třeba projížďka po vinicích, na kterých se pěstuje druh vína zvaný André. Další takovou trasou jsou Modré hory nebo Stezka Rulandského bílého.

S projektem, který měl podpořit jihomoravské vinaře, přišla už v roce 1997 degustátorka vín Eliška Zimová a architekt Jiří Löw. Oslovili jedenáct starostů z regionu a navrhli jim, aby založili Sdružení vinařských obcí jižní Moravy. O rok později se k nim připojila Nadace Partnerství. Trvalo to další tři roky, než se cyklisté projeli po stezce. „Prvních 350 kilometrů jsme zprovoznili v roce 2001. Od té doby se trasa rozšířila na tisíc dvě stě kilometrů,“ uzavřel Flamik.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ