To jasně dokládají i čísla. Loni sem přišlo 119 prvodárců, do konce prvního týdne letošního listopadu byl počet prvodárců přibližně poloviční. I proto v Hodoníně s napětím čekali, jak dárci krve zareagují na kampaň 450 ml Naděje. Ta se tady uskutečnila před týdnem. „Akci k nám přišlo podpořit čtyřicet dárců, z toho šest prvodárců,“ přiblížila Lenka Čtvrtečková z hodonínského pracoviště hematologie a transfuzní služby.

Obě nemocnice na Hodonínsku sice mají početnou několikatisícovou základnu, ale ta postupně stárne. To je klíčové zejména kvůli tomu, že krev lze darovat pouze do pětašedesáti let. O to důležitější je nyní nástup nové dárcovské generace, tedy prvodárců. Jak upozornila Anna Jurkovičová z hodonínského oblastního spolku Českého červeného kříže, dárcovství krve uškodila z řady důvodů koronavirová pandemie. „Objevují se post covidové komplikace, jakou jsou například vysoký tlak a také dlouhodobější léčba, která některým lidem neumožňuje jít darovat krev. Při oslovování mladých dospělých, budoucích prvodárců, se zase projevuje vliv protiepidemických omezení, když jsme za osmnácti či devatenáctiletými studenty nemohli jít s osvětovou kampaní přímo do středních škol,“ přiblížila Jurkovičová obtíže s náborem nové generace bezpříspěvkových dárců krve. „Počty dárců krve se bohužel snížily. Potřebujeme nalákat nové prvodárce, což se ale v současnosti příliš nedaří,“ posteskla si Jurkovičová.

Lokalita pro výstavbu rodinných domů ve Vracově, Olšíčka. Stav 21. listopadu 2022.
VIDEO: Vracovští získali dotaci na přípravu téměř padesáti stavebních parcel

Jak ji doplnila její kolegyně, lékařka Olga Míčková, tak krev byla přitom potřeba i ve vypjatém období koronavirovém období od jara 2020. „Nemocnice byly plné. Bylo v nich velké množství pacientů, spousta lidí bylo na dýchacích přístrojích, byly nutné operace a samozřejmě i krev. Ti dárci, kteří byli oslovení, tak přicházeli a svou krev v nemocnicích darovali, a to i za velice přísných opatření,“ připomněla Míčková.

Zdroj: Deník/Petr Turek

Mluvčí hodonínské nemocnice ale upozornila, že i po ústupu koronaviru je krve v podstatě permanentně nedostatek. „Dárce musíme neustále stimulovat pomocí urgentních kampaní na sociálních sítích, telefonickým obvoláváním či prostřednictvím celostátních akcí,“ podotkla Kuzmová Křepinská.

Připomněla ještě jedno úskalí, s nímž se setkávají ve zdejší transfuzní stanici u mladých adeptů o dárcovství, a tím je tetování. Zájemci totiž mohou darovat krev až po půlroce od jeho vytvoření.